Lukáš Kovanda: Elektřina, plyn, teplo i voda, všechno zdraží. Proč přesně?

28. listopad 2018

Energetický regulační úřad už zveřejnil údaje o růstu regulované složky ceny elektřiny a plynu pro příští rok. Máme tedy k dispozici další střípek do mozaiky cen energií v roce 2019.

Víceméně se potvrzují již dřívější odhady, že elektřina v příštím roce zdraží o osm až deset procent, zatímco plyn o něco méně, o pět až sedm procent.

Ceny elektřiny a plynu letí vzhůru. Připlatí si i domácnosti. Dodavatele letos změnilo nejvíc zákazníků za posledních šest let

peníze ilustrační

Období levnější elektřiny zřejmě definitivně končí. Její velkoobchodní cena, za kterou ji nakupují dodavatelé, se přehoupla přes hranici 50 eur za megawatthodinu. Ještě začátkem roku se přitom prodávala za cenu okolo 30 eur. Růst ceny se proto promítne také do konečných účtů domácností v příštím roce.

České domácnosti se však budou muset smířit také se znatelným zdražováním tepla a vody. Z nových ceníků teplárenských společností, které byly dosud zveřejněny, vyplývá, že teplo podraží v průměru o 12-16 procent. Ceníky vodárenských společností na rok 2019, které zatím byly zveřejněny, ukazují na zdražení vody v roce 2019 o čtyři až pět procent.

Společným činitelem v pozadí zmíněných cenových nárůstů je současná ekonomická prosperita a zároveň stoupající nároky na ochranu životního prostředí. A zdaleka ne pouze v ČR. Například růst cen elektřiny má na svědomí zejména zdražování uhlí a dramatický růst cen emisních povolenek.

Klíčovou příčinou růstu cen uhlí v uplynulých letech bylo rozhodnutí čínské vlády omezit jeho ekologicky náročnou těžbu a místo toho jej dovážet. Citelné omezení celosvětové nabídky uhlí, které poté nastalo, způsobilo v době expanze globální poptávky silný tlak na růst cen.

Spotřeba domácností jako hlavní tahoun

Uhlí pochopitelně zdražilo i uhelným elektrárnám, které například v ČR produkují zhruba polovinu elektrické energie. Odtud už byl jen krůček ke zdražování velkoobchodní elektřiny, od níž se odvíjí cena pro domácnosti.

Za vodu zaplatíme víc

Vodovodní kohoutek

Domácnostem v Pardubickém kraji vodárny v příštím roce zvýší ceny. Nové ceníky už řada z nich připravila, navyšují je nejčastěji o jednotky procent. Nejdražší voda bude v Pardubicích, vodné a stočné vyjde téměř na 71 korun za metr krychlový. Ředitel společnosti VaK Pardubice Josef Fedák v této souvislosti řekl, že spotřebitelé vodou stále více šetří, paradoxně ale i kvůli tomu zaplatí vyšší cenu.

Environmentální ohledy stojí i za zmíněným růstem cen emisních povolenek. Evropská unie se rozhodla reformovat dosud nepříliš funkční evropský trh s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého. V příštích letech tak bude z trhu povolenky stahovat, čímž zvýší jejich vzácnost a tedy cenu.

Firmy a podniky tak budou ještě citelněji než dosud penalizovány za emise oxidu uhličitého, což by je mělo přimět k větší aktivitě v přechodu na hospodárnější a celkově šetrnější využívání energie.

Za poslední rok cena povolenek vylétla o takřka 160 procent. Takže například uhelné elektrárny nebo uhelné teplárny nyní musí utratit více za „odpustky“. Vyšší cenu za povolenky pak příslušní dodavatelé promítají nakonec i do cen pro konečné odběratele elektřiny či tepla.

Pražané si v příštím roce připlatí za vodu a teplo

03759714.jpeg

Pražané si v příštím roce připlatí za vodu a za teplo. Zvýšit cenu se chystá Pražská teplárenská (PT) a o inflaci budou vodné a stočné zdražovat Pražské vodovody a kanalizace (PVK). Naopak zdražovat by neměla elektřina ani plyn a nebude se zvedat ani cena ročního kuponu městské hromadné dopravy.

Růst cen elektřiny se následně přenáší do rychlejšího zdražování vody. To proto, že vodárenské společnosti elektřinou pohánějí například čerpadla.

Z plynu se podobně jako z uhlí produkuje elektřina. I když ne v uhelných, ale v paroplynových elektrárnách. Když roste cena elektřiny z uhlí, relativně atraktivnější se stává její produkce právě z plynu. To ovšem zvyšuje poptávku po plynu, a tedy jeho cenu. Takže nakonec zdražuje i plyn.

Poptávku po všech zmíněných druzích energií udržuje na vysoké úrovni globální hlad po nich, který je dán celosvětovou ekonomickou expanzí a intenzivní ekonomickou aktivitou. Ta samá celosvětová ekonomická expanze stojí třeba i za silnou poptávkou po českém exportu, a tedy za stále poměrně solidní kondicí tuzemské ekonomiky. Tu doprovází růst mezd v ČR.

Plyn i elektřina v příštím roce podraží, domácnosti si připlatí zhruba tisícikorunu

03435861.jpeg

Za elektřinu i plyn si domácnosti v Česku příští rok připlatí. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu půjde u rodinného domu, kde se plyn využívá k vaření, ohřevu vody i vytápění, o zhruba tisíc korun ročně navíc. U elektřiny by v podobném případě mělo jít až o 800 korun ročně. Velmi ale záleží na konkrétní firmě, od které si domácnosti energie kupují.

Jednotkové mzdové náklady v ČR v příštím roce porostou podle prognózy Evropské komise nejrychleji v celé Evropské unii. Jednotkové mzdové náklady přitom berou v potaz jak růst mezd, tak růst produktivity. Jinými slovy, říkají, že růst mezd u nás vysoce předčí růst produktivity. Čili to, že si na takový růst nejsme s to vydělat.

Neudržitelnému nárůstu personálních nákladů čelí pochopitelně i těžební společnosti, provozovatelé elektráren, tepláren či vodáren. Musí navyšovat mzdy svým zaměstnancům, aby neodešli jinam. I růst mezd pak samozřejmě promítají do konečné ceny elektřiny, plynu, tepla či vody.

Ekonomika si zkrátka část mzdového nárůstu, který Čechům dopřává, zase bere zpět. A Čechům to začíná vadit. Jejich spotřebitelská nálada, kterou každý měsíc sleduje Český statistický úřad, se mezi říjnem a listopadem dramaticky zhoršila. Nejvýrazněji za posledních sedm let.

Lukáš Kovanda

Pokud se bude zhoršovat i v příštích měsících, ekonomika jako celek dále zpomalí. Spotřeba domácností je totiž jejím hlavním tahounem. Jde o další neklamné znamení, že ekonomicky bujará doba je pryč.

Autor je hlavním ekonomem Czech Fund

Spustit audio