Lukáš Kovanda: Drahá elektřina? Jde o důsledek jednotného evropského trhu. Budoucnost je v jádru

4. listopad 2021

Česká republika je jedním z největších světových vývozců elektřiny. Jsme ale také součástí jednotného trhu Evropské unie včetně toho s elektřinou. Jak moc tato provázanost ovlivňuje naše peněženky? A kde hledat řešení?

Z jednotného evropského trhu těží Česká republika například při vývozu automobilů. Principy jednotného trhu jsme se ale zavázali dodržovat i v oblasti obchodování s elektřinou. Určující pro nás nejsou ceny a stav výroby pouze v České republice, ale v celé Evropě. Konkrétně jsme hodně závislí na vývoji cen elektřiny na burze v Německu, vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Elektřinu by šlo prodávat levněji, ale to bychom museli překopat podmínky našeho členství v Evropské unii. A to je v tuto chvíli absolutně nereálné, šlo by o poloviční Czexit. Klíčové, na čem Evropská unie a jednotný evropský trh stojí, je právě volný pohyb osob, kapitálu a zboží, tedy i elektřiny. A toto je důsledek.

Kde hledat řešení?

Namístě je tedy podle Lukáše Kovandy zamyslet se nad tím, zda nebojovat vehementněji na úrovni EU za to, aby byla zmírněna zelená agenda EU. Její součástí je totiž i přehlíživý přístup k jaderné energii. Že je to velká chyba, si myslí třeba i Francie.

Čtěte také

Řešením by bylo nikoli vystupovat z jednotného trhu s elektřinou, ale spíše budovat spojenectví se zeměmi, které mají v energetické oblasti podobné zájmy jako ČR. A docílit tak toho, aby jádro bylo uznáno jako bezemisní čistý zdroj a aby se stalo základem našeho energetického mixu.

Současná situace nám totiž podle ekonoma celoevropsky říká, že při stávající úrovni technologického poznání se zelenými zdroji, které jsou nespolehlivé, nestabilní a drahé, zatím nevystačíme. Rozumným krokem je tedy stavět jaderné bloky, i proto, že si nemůžeme dovolit prohlubovat naši závislost na ruském plynu.

Nutná transformace

Mezi politiky a ekonomy nicméně není sporu o tom, že je potřeba snižovat emise, využívat nové technologie a vyrábět čistěji a udržitelněji. Teď jde jen o to, aby nebyla transformace prováděna překotně. Současné vysoké ceny energií totiž ukazují, že na to zatím nejsme připraveni při stávající úrovni technologií.

Lukáš Kovanda upozorňuje, že ohroženy jsou zejména sociálně zranitelné skupiny obyvatelstva, kterým nyní hrozí energetická chudoba. Musíme si dát velký pozor i na to, abychom si nerozhodili udržitelnost sociální. Pokud na to nebudeme dbát, bude to voda na mlýn populistům a nesystémovým stranám. Může dojít k ohrožení celé evropské integrace. Opatrnost je tedy namístě, uzavírá ekonom.

Další témata rozhovoru: schodek státního rozpočtu; čipový hladomor v automobilovém průmyslu; jak snížit závislost na dovozu; jak zajistit dodávky energií za únosnou cenu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.