Lovci švábů z Tel Avivu
Nad následující reportáží se většina možná otřese odporem nebo v lepším případě zakroutí hlavou. Někoho ale možná bude inspirovat k založení nezvyklé živnosti. Narazil jsem v Izraeli na studenty, kteří zachraňují křehké ženy před gigantickými šváby.
V Tel Avivu udeřila devátá hodina a pomalu se rozjíždí zdejší noční život. Sami obyvatelé svobodomyslného města připouštějí, že tu mají jakýsi permanentní víkend. O čem se ale mluví méně, je skutečnost, že tma je ve zdejším teplém a vlhkém prostředí poslední nutnou podmínkou k tomu, aby se ze svých úkrytů vydali také švábi.
"Mívají i čtyři nebo pět centimetrů. Ale není to jako šváb madagaskarský, ten bývá opravdu obrovský," uvedl 25letý Adam, který velmi dobře ví, o čem mluví. Po univerzitě chce být sice novinář, teď si ale po nocích přivydělává ještě zajímavější prací - zabíjením švábů.
"Vyrážím nejméně třikrát za noc, někdy je to však i čtyřikrát nebo pětkrát. Říkám tomu v legraci lov, ale samozřejmě to není tak dramatické. Švábi neublíží, i když přiznávám, že jsou mi odporní. Někdy je zabíjíme sprejem, jindy lidé třeba mají domácí zvířata a místo jedu chtějí, abychom švába zabili botou. Nerad je ale zabíjím. Jsem radši, když si zákazník přeje, abych švába jenom vynesl někam daleko od bytu. Jsem přeci člověk, ne?" doplnil.
Aby bylo jasno, opravdu nejde o plošnou desinsekci a další odborné postupy. Jak vysvětluje zakladatelka nezvyklé živnosti slečna Ja'ara, tohle je spíš jakási pohotovost pro bojácné. Firmička se jmenuje Imaleh!, což v překladu znamená zoufalý výkřik Mami! Kromě webové stránky má hlavně telefonní číslo, kam se dá v případě paniky zavolat. Pak se dostává ke slovu mladík na skútru, jako je Adam. Ja'ara hrdě říká, že u švába může být za stejnou dobu, jako to v Tel Avivu trvá policii nebo záchrance na místo nehody.
"Základní sazba za náš výjezd je 29 šekelů. To když třeba někdo při pátečním úklidu před šábesem najde mrtvého švába, štítí se ho dotknout a po nás chce, abychom ho vynesli. Pokud ale máme švába zabít a třeba ho i chytat za lednicí, nebo musíme přenášet věci, stojí to 48 šekelů," upřesnila.
To je 140 až 230 korun a i v Izraeli už je za to sendvič nebo levný oběd. Kdo je tedy ochotný zaplatit tyhle peníze za odnesení mrtvého švába?
"Děvčata jsou dnes velmi emancipovaná, tvrdá a všechno zvládají. Takže si nás často volají prostě proto, že nechtějí na šváby volat své kamarádky nebo známé. Nechtějí ukazovat, že se jich bojí, že mají nějakou takovou slabost," vysvětlila Ja'ara.
Takže než se uchýlit k chemii anebo k fyzické síle, raději si zavolají profesionálního zabijáka. Opravdu tak ale postupují pouze děvčata? Tahle otázka je pro Ja'aru voda na mlýn.
"Panuje přesvědčení, že zatímco ženy se švábů bojí a štítí, muži k nim zaujímají hrdinný postoj. Když jsem ovšem mluvila s různými lidmi, ukázalo se, že to není pravda. Že v některých domácnostech jde holka zabít švába, zatímco její kluk má najednou 'nějakou práci' ve vedlejší místnosti. Občas tedy máme i telefonáty od mužů. Volají nám: přijeďte, zabijte to, nechci s tím mít nic společného," boří mýtus majitelka firmy. Energická Ja'ara tedy úspěšně našla v zemi netušených možností volné místo na trhu. Jak ale nakonec sama připouští, i její odvaha má své meze.
"Pro výjezdy mám dva kolegy a jednou byli oba zároveň v nějakých bytech. A do toho zavolala třetí slečna. Chtěla jsem ukázat, že jsme profíci, na které je možné se spolehnout, a tak jsem k ní vyrazila sama. Švába jsem zahubila sprejem. Ale pak jsem té dívce řekla, že odklidit ho za chvíli přijede kolega na motorce," dodala s úsměvem.
