Lopour / Lopaur / Lopauer / Laphauer
Nejspíš jde o příjmení z nějakého místního jména. Josef Beneš vztahoval formu Lopour k místním jménům, která mají v základu středohornoněmecké loch, tj. „houští“, „les“, Lohhof nebo Lohbauer (což je jméno samoty v Bavorsku, kterou ale na dnešních mapách už nenajdeme). Případně mohlo být příjmení Lopour/Lopaur/Lopauer odvozeno příponou -er z místního jména Löbau v Sasku.
V obou případech se jedná o pojmenování podle původu. Pokud bychom považovali za původní formu Laphauer z 18. století, pak by druhá část příjmení -hauer měla zřejmě vztah ke středohornoněmeckému houwer, tj. „dřevorubec“, „kopáč rudy v dolech“, nebo též „sekáč, žnec“. První část příjmení není jasná, snad by mohla souviset se středohornoněmeckým lappe neboli „prostý“, „přihlouplý“, „naivní“. Jednalo by se tedy o pojmenování podle povolání a povahy. Formu Laphauer dnes v ČR nikdo nenosí, příjmení Lopauer používá 19 osob, běžnější je Lopaur (toto příjmení má 35 mužů a 46 žen) a s příjmením Lopour u nás najdete 218 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 128, s. 244
