Lipsko – po stopách not

Johann Sebastian Bach a 800 let starý chlapecký pěvecký Tomášský sbor jsou hvězdy Lipska a zřejmě jeho nejslavnější „vývozní“ artikl. Hudební tradice města, které kdysi Goethe nazval „malou Paříží“, nicméně přesahuje geniálního Bacha i Thomanery. Právě na tuto skutečnost chce poukázat nový projekt, který spojuje významná autentická místa spjatá s hudbou či hudebníky. Ostatně jen málokteré město se může pochlubit takovou koncentrací autentických historických míst, kde každodenně ožívá dědictví slavných předků, ať už jde o operní jeviště, koncertní sály či hudební školství. Co v průměru dvě stě metrů, někdy i podstatně méně, to originální budova, která je dnes muzeum nebo pořád slouží svému účelu, jako například Dům u arabského kávovníku, kde se s oblibou setkávali umělci a myslitelé, a to nejenom u šálku kávy, ale také u biliáru, novin a vášnivých politických diskusí.

Jen 50 metrů odtud, v Klášterní uličce připomíná barokní portál někdejší Hôtel de Saxe, ve kterém bydlelo mnoho slavných návštěvníků Lipska. V roce 1796 také vdova po Wolfgangu Amadeovi Mozartovi Constanze. V zavazadle měla partituru Requiem, které bylo v Lipsku poprvé uvedeno v dubnu téhož roku. Zda ve stejném hotelu přenocoval také sám Mozart, při svém pobytu v roce 1789, není známo. Doloženo je naopak to, že se v hotelu ubytoval Frédéric Chopin. Podobně jako v Drážďanech totiž nešlo o pouhý hotel, nýbrž o místo, kde se také koncertovalo.

S Lipskem je nerozlučně spjat i skladatel Felix Mendelssohn Bartholdy, který byl kapelníkem legendárního orchestra Gewandhausu a roce 1843 ve městě založil první konzervatoř v Německu. Mezi jeho slavné žáky patřili například Leoš Janáček i Edvard Grieg, který právě v Lipsku složil suitu Peer-Gynt. Své stopy zde zanechali i Gustav Mahler a Robert Schumann, jehož manželka Clara Wiecková se v Lipsku narodila, stejně jako Richard Wagner či Hanns Eisler. Právě místa, kde tito velikáni uzřeli světlo světa, nebo z něj naopak odešli, kde žili a tvořili, se město rozhodlo oživit, na okružní trase centrem, dlouhé téměř pět kilometrů. Osm z celkem 23 zastavení stezky po stopách not by Lipsko rádo vidělo i na seznamu UNESCO, například kostely sv. Mikuláše i sv. Tomáše, kde byla poprvé uvedena díla Bacha.

Projekt, u jehož zrodu stál před sedmi lety profesor fyziky Werner Schneider, přišel na 410 000 eur, Svobodná země Sasko převzala 55 procent nákladů a město 30. Patnáct procent nákladů pokryly finanční dary sponzorů i řadových občanů.