Limousinky Martina Novotného
Chová hovězí dobytek masného plemene Limousine, ale obhospodařuje také 170 hektarů půdy. Protože, podle jeho slov, správný hospodář vrací do půdy to, co si vzal.
Martin Novotný začal studovat střední zemědělskou školu na konci osmdesátých let s vyhlídkou, že jednou bude zootechnikem v JZD. Než školu dokončil změnily se nejen politické poměry v zemi, ale také možnosti soukromého vlastnictví a hospodaření. A tak ze školy už odcházel s odhodláním obnovit rodinné hospodaření, které bylo ukončeno kolektivizací v polovině padesátých let.
V restitucích získal pozemky z otcovy i matčiny strany a další pozemky si pronajal, postavil stáje a nakoupil stroje. Postupně, rok po roce, letošní sezóna bude devětadvacátá.
Původně chovali krávy na mléko, ale postupem času bylo jasné, že buď musí provoz nákladně modernizovat, nebo od dojení upustit. Martin Novotný se rozhodl pro druhou variantu a přešel na chov masného plemene Limousine.
Limousinky pod střechou
V zadní části statku jsou otevřené stáje a zimoviště, kde jsou roční býčci, plemenní býci a krávy s telaty. Telata se rodí od konce prosince až do srpna. Až se zazelenají louky, na přelomu dubna a května, vyžene farmář většinu dobytku na pastvu.
Martin Novotný hospodaří ve mlýně, kde mlel obilí ještě jeho děda. Mlýn měl před válkou vlastní Křižíkovo dynamo, které celému hospodářství vyrábělo elektřinu. Není bez zajímavosti, že František Křižík měl ženu ze sousedního Kvášova mlýna. "Možná dostal děda nějakou slevu," směje se Martin Novotný.
Hovězí maso přímo od farmáře
Z mlýna toho moc nezbylo, ale pan Novotný vybudoval na jeho dvoře prodejnu, kde už si pátým rokem svoje maso prodává. V obchodě i na poli mu pomáhá celá rodina, maminka, žena i děti. Pracovní den na farmě často začíná před pátou hodinou ranní.
Když už Martin Novotný vyšetří trochu volného času, věnuje ho i tak zvířatům. Je aktivním myslivcem a předsedou místního mysliveckého spolku Žižkovy šance.
Přestože je Martin Novotný vyučený zootechnik, baví ho i rostlinná výroba. "Ona nám ta příroda naservíruje každý rok jiné podmínky," vysvětluje Martin. A souhlasí s tvrzením, že není nad vůni čerstvě vyorané brázdy.
Související
-
Jiřina Duchoslavová chtěla péct aspoň loupáčky
Za svobodna se Jiřina Duchoslavová jmenovala Smékalová. Rodinné pekařství znala už jen z tatínkova vyprávění.
-
Miroslava Tyče fascinuje každý lidský příběh
Miroslav Tyč je dokumentaristou Paměti národa. Zachycuje příběhy lidí, které se odehrály v kulisách dějin dvacátého století.
-
Manažer Radomil Novotný otevřel kavárnu a prodává knoflíky
Po 16 letech ve velké firmě skončil. S bratrem koupil historický dům poblíž vysokomýtského náměstí, který zrenovovali, nechali v něm galanterii a otevřeli kavárnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
