„Lidem se zdá, že jsem v kondici. A to mně dělá dobře.“ Poslední rozhovor Dušana Vančury na Dvojce
Ve věku 82 let náhle zemřel zpěvák, kontrabasista a zásadní textař Spirituál kvintetu. Připomeňte si ho v rozhovoru, který Dvojce dal krátce po svých 80. narozeninách.
„Nejsem zase v takové kondici. Hodně toho je už ve druhé kategorii. Ale pokud všechno funguje, je to jen o potížích o bolesti. A když se s tím člověk naučí žít, tak je to jen v jeho prospěch,“ svěřoval se 11. ledna 2018 ve studiu Dvojky.
„Když vnímáš svoje neduhy jako přirozenou součást žití, tak se ti žije daleko spokojeněji. A já se potom tvářím jako spokojený. Ale je to jen přetvářka. Když dobře zvládnu přetvářku, lidem se zdá, že jsem v kondici. A to mně dělá dobře.“
„A když k tomu dělá práci, kterou má rád, tak ho to drží při životě. Pro mě je jeviště droga. Jinak bych tady v tomhle věku ještě neposkakoval na scéně,“ ujišťoval hudebník moderátorku Martinu Kociánovou.
To nejlepší je uvnitř
Vančura vystudoval na ČVUT obor měřící a řídící technika. Jako výzkumný pracovník-elektrotechnik byl i autorem několika patentů. Hostovat ve skupině Spirituál kvintet začal v roce 1964.
„Jsme rodina. Se vším všudy. I se všemi krizemi a radostmi. A jako v rodině to chce velkou dávku tolerance a pochopení. Máme se pořád rádi,“ prozrazoval. Kromě zpěvu a hry na kontrabas byl i textařem skupiny.
Mnohé jeho skladby jako Žízeň, Batalion, Kocábka zlidověly. „Bohužel, ta nejhezčí muzika je ve mně. Neumím ji tak dobře dostat ze sebe. Na to jsou lepší jiní zpěváci a muzikanti. Já ne. Já to mám všechno v sobě.“
Listopad byl záchranou
Vančura taky vedl dětský sbor Sejkorky. A sám založi (a později obnovil) hudební seskupení Antikvartet. Prý ze závisti. „Taky jsem chtěl něco mít,“ smál se. Jeho členové pomalu fúzovali do Spirituál Kvintetu. „Až jsem se tam vnutil i já sám.“
Tehdy ještě všichni koncertovali a přitom chodili do zaměstnání. V roce 1986 ale všichni odešli na volnou nohu. „Živili jsme se anglosaským folklórem a v závěru komunismu to bylo těžký. Nebýt listopadu 1989, tak jsme byli bez práce.“
Po roce 1989 je navzory přílivu zahraničních skupin a megastar publikum neopustilo. „S potěšením jsme zjistili, že lidi na nás chodí dál. Proč? To opravdu nevím. Možná je to věrností publika nebo těmi písničkami.“
Související
-
Lenoška Iva Šmoldase s Dušanem Vančurou a Antikvartetem
Klidné spočinutí rušené řečmi o knihách a životě.
-
Spirituál Karla Zicha
Talent, píle a mimořádný hudební kumšt. Na druhé straně pop-music, členství v KSČ a vztah udržovaný kvůli dětem. Jako by tu něco nehrálo. Poslechněte si dokument ze...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
