Libor Pešek: Dirigent, který umí lovit ještěrky

26. únor 2017
Libor Pešek

Když poprvé v životě zvedl taktovku, pocítil hrůzu i nadšení zároveň. Od té doby ušel dirigent Libor Pešek dlouhou cestu. Dnes už mu dirigování přijde dokonce legrační. Toto povolání ho mimo jiné naučilo pokoře, empatii a procestoval díky němu svět.

„Jednou jsem se probudil a zjistil, že mám polovinu života za sebou, proto jsem se začal zajímat o smrt,“ říká Libor Pešek, který o smrti přemýšlí už od třiceti let. Nakonec zakotvil u budhismu, který předpokládá, že se člověk zbaví svého ega. Možná i proto se světoznámý dirigent přenesl přes životní prohry s lehkostí.

Z maminky šel strach

Jaké byl Libor Pešek dítě? Divoké. Stejně jako parčíky v rodných Dejvicích, do kterých chodíval s kamarády lovit ještěrky. Ovšem maminka na něj byla přísná. „Ona byla rapl. Jako dítě jsem se jí bál,“ přiznává v nadsázce Pešek s tím, že ho maminka velmi milovala a trestala jej s láskou.

Jako kluka ho bavila letadla, chtěl být pilotem. Ale v patnácti letech zhlédl v kině Svornost film Rapsody In Blue o Georgi Gerschwinovi, pořídil si trombón a začal hrát jazz. Netrvalo dlouho a měl i vlastní kapelu.

Na detaily není čas

Při dirigování Libor Pešek spoléhá na preciznost a umění hudebníků, protože v dnešní době, kdy má před koncertem s orchestrem dvě zkoušky a jednu generálku, už není čas na pilování detailů. „Já mohu orchestru dodat maximálně styl a ovlivnit způsob provedení,“ říká muž, který za důležitou považuje vyrovnanost, a o tu se snaží celý život.

Poslechněte si pořad ze záznamu v Archivu pořadů.

Libor Pešek
Spustit audio
autor: Filip Lukeš