Libor Dvořák: Po ukrajinském vítězství v Chersonu se pozornost přesouvá na Donbas
Osvobození Chersonu bylo pro obyvatele nejen tohoto města na jihu země, ale pro celou Ukrajinu velkou událostí. Zpět bylo dobyto jediné oblastní sídlo, které se Rusům od začátku války 24. února podařil obsadit. Význam této události jen podtrhl příjezd samotného Volodymyra Zelenského do města toto pondělí. Pozornost všech se ale hned po tomto ukrajinském vítězství přesouvá na jiné místo fronty, a to je Donbas.
Právě v Chersonu skončila poměrně dlouhá fáze války, během níž se ruská armáda snažila udržet veškerá území, která získala během úvodních bojů, tedy ještě předtím, než na Ukrajinu začala masivně proudit západní vojenská pomoc.
Čtěte také
Dnes, po skoro tři čtvrtě roce války, Ukrajinci prohlašují, že osvobodili už více než polovinu obsazených území a že v této iniciativě hodlají pokračovat.
Ruské velení se naopak muselo vzdát své snahy udržet veškeré lokality, které hlavně na počátku války vybojovalo – to se jednoduše nepodařilo. Rusové se proto podle názoru amerického Ústavu pro studium války (ISW) přesouvají do té části obsazené Ukrajiny, již sami pro sebe považují za nejdůležitější.
Rusko-americká jednání?
Jedná se o rozlehlé území podél Azovského moře od Mariupolu až po deltu Dněpru a samozřejmě doněcký region, kde by současnou Doněckou lidovou republiku rádi rozšířili na celou původní Doněckou oblast Ukrajiny. Smysl těchto operací je jasný: co nejvíce opevnit suchozemský koridor, vedoucí na Krym, kde se ruští vojáci už teď zakopávají na Perekopské šíji, spojující poloostrov s pevninou.
Čtěte také
Nejrozhořčenější boje se v tuto chvíli vedou kolem města Bachmut, které je soudě podle televizních záběrů prakticky srovnáno se zemí. Vojensky tu zkrátka Rusové zatím zřejmě mají navrch a určitě se toho dál pokusí využít.
A není divu: Jak se shodují četní světoví analytici, Vladimir Putin se svou šílenou válkou vmanipuloval do situace, z níž není alespoň relativně elegantního, natožpak vítězného východiska. V Kremlu už docela určitě uvažují, jak s Kyjevem zahájit jednání, jenže viděno moskevskýma očima jejich výsledkem bude muset být alespoň zdánlivý ruský úspěch.
Jak by to nakonec mohlo vypadat v praxi, naznačuje názor poslance ukrajinské Nejvyšší rady Davida Arachamiji, jinak též vedoucího ukrajinského vyjednavačského týmu, který vedl delegaci své země při rozhovorech s Rusy v Istanbulu, skončených bohužel už pouhý měsíc pro propuknutí války, tedy 29. března.
Ten je přesvědčen, že věci by pomohla rusko-americká jednání, která podle jeho názoru začnou v druhé polovině příštího roku.
A důvod? Obě země budou stát na prahu prezidentské předvolební kampaně a pocítí potřebu nějaké důležité mezinárodně-politické iniciativy. Kéž by tak měl pan Arachamija pravdu – i když až příští podzim je přece jen trochu pozdě…
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
