Libor Dvořák: Bělorusové si budou muset pomoci sami
Rozporuplné informace přicházejí z Minsku. Podle nezávislých zdrojů se o víkendu v jeho ulicích sešlo až 150 tisíc lidí, zatímco běloruské ministerstvo vnitra připouští pouhé 3 tisíce účastníků.
Objevily se i první pokusy o stavbu barikád. To vše se v běloruské metropoli odehrávalo pouhý den před schůzkou prezidentů Alexandra Lukašenka a Vladimira Putina v černomořském Soči.
Čtěte také
Jak se zdá, běloruské protilukašenkovské protesty o víkendech neslábnou, ale naopak sílí. Fakt, že v centru běloruské metropole se prakticky zastavil provoz, protože v ulicích začaly vznikat četné umělé překážky, je čímsi novým a svědčí o tom, že běloruské protestní hnutí se radikalizuje. I přesto, že odpůrci Alexandra Lukašenka se původně takzvanému ukrajinskému scénáři bránili, v čemž byli mimochodem zajedno se svým nežádoucím prezidentem.
Část demonstrantů se dokonce vypravila i do elitní předměstské osady Drozdy, kde žijí představitelé nejvyšší běloruské státní moci. Lidé tedy nic nedbali na varování policie, že podobné činy mohou být napříště kvalifikovány nikoli jako přestupky, ale jako trestné činy.
Přesně v této atmosféře cestuje sám Alexandr Lukašenko do černomořského letoviska Soči na veledůležitou schůzku se svým hlavním a taky vlastně jediným protektorem Vladimirem Putinem.
Západ hmatatelnější pomoc poskytnout nehodlá
Jak už před pár dny oznámil Kreml, „zvláštní pozornost bude věnována realizaci významných společných projektů v obchodní a ekonomické, energetické a kulturní oblasti a také perspektivám vývoje integračních procesů v rámci svazového rusko-běloruského státu“. Na tom jistě není nic zarážejícího, to jsme slyšeli už mnohokrát – a taky ještě uslyšíme.
Čtěte také
Zajímavější na dnešní agendě proto v tuto chvíli je, že se na černomořském pobřeží nebudou podepisovat žádné nové dohody a že prezidenti patrně nestojí o kontakt s médii: Putinův tiskový mluvčí jen slíbil, že novináři dostanou „veškeré důležité podklady“.
Jaké jsou aktuální vztahy mezi oběma muži, se lze jen dohadovat. Všeobecně se ví, že Putin Lukašenka v oblibě nemá. Jak ale uvádí agentura Bloomberg, „přestože ruský prezident je rozsahem běloruských protestů zděšen, Lukašenkovi dál věří, že se mu je podaří zvládnout.
Nejčernější Putinovou můrou je představa, že by současného minského mocipána svrhl tlak ulice a nastolil nový, mnohem proevropštější režim. K řečenému dodejme, že něco takového by Kreml pokládal za „barevnou revoluci“ a té se bojí jako čert kříže.
Vraťme se ale do Minska. Tam víkendové protesty ukázaly, že si stále víc Bělorusů uvědomuje, že Západ jim žádnou hmatatelnější pomoc poskytnout nehodlá, protože s ohledem na svou zaběhanou politickou praxi ani nemůže, a že si budou muset pomoci sami.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
