Libor Dvořák: Babiš nechce přijít o kapitál
„Nechci tu ani jednoho migranta, je v tom symbol,“ řekl český premiér Andrej Babiš na schůzce českých velvyslanců koncem září.
Svůj postoj dále přitvrdil v sobotním rozhovoru pro list Právo, když prohlásil, že Česká republika nepřijme ani 50 syrských sirotků, kteří by jakoukoli pomoc nepochybně potřebovali.
Thomas Kulidakis: Babišova sázka na nelidskost
V případě Andreje Babiše se někdy zdá, že řekne první myšlenku, která se mu v ústech ocitne dříve, než ji kritickému zkoumání podrobí myšlenkové ústrojí zvané mozek.
„Proč bychom je přijímali? I u nás máme sirotky, které musíme připravit na vstup do života. Něco o tom vím, protože moje nadace na to dávala peníze,“ řekl premiér Právu a pokračoval: „A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam snad sirotci nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“
Na Babišovu adresu se od okamžiku zveřejnění tohoto rozhovoru oprávněně sneslo plno hněvivých slov, a tak se teď v situaci pokusme zorientovat pokud možno klidně a bez afektu.
Tak tedy zaprvé: Český premiér zaujímá své antimigrační postoje dlouho a důsledně a nenechává nikoho na pochybách, že své závěry míní vážně. Z tohoto pohledu je tedy jeho výrok o přijetí či nepřijetí syrských sirotků logickým pokračováním jeho dosavadní politiky, které by nás nemělo překvapovat.
Na tuto politiku doplatíme
Mimochodem – na jeho podporu už se ozvaly výroky, že zmíněnou skupinu sirotků tvoří převážně 12-17letí chlapci, čímž má být národu zřejmě naznačeno, že by mohlo jít o jakési teroristické svazáky.
Problémy zdrojových států migrace nemají řešení přímo na místě
Asi jedna třetina obyvatel západoafrické Guiney žije podle OSN v extrémní chudobě. To znamená, že musí vyjít s méně než dvěma dolary na den. Průměrná délka dožití je v zemi necelých 60 let a z tisíce narozených dětí jich nepřežije 58. Guinea navíc nevyváží téměř nic jiného než nezpracované suroviny.
Zadruhé jsme těsně před dalšími volbami a Babiš by v této situaci nerad přišel o kapitál v podobě xenofobních nálad mezi jistě podstatnou částí české populace – nálad, které on sám v zájmu své marketingově podmíněné politiky pomáhal rozdmychávat. Aniž by si zřejmě uvědomil, jakou Pandořinu skříňku to otevírá…
Zatřetí patrně vůbec nechce vidět, že Česká republika je už od 90. let na přijímání uprchlíků velmi dobře připravena a má vybudovanou nejen vhodnou infrastrukturu pro tento účel i dostatek profesionálů i dobrovolníků, kteří jsou schopni a hlavně ochotni se o lidi, kteří ne vlastní vinou přišli o domov, zodpovědně a kvalifikovaně postarat.
Začtvrté pan Babiš zjevně nechápe, co mu možná poněkud škodolibě naznačuje jeho zavilý nepřítel Miroslav Kalousek: „My tím celému světu říkáme, že jsme nelidští. Kráčíme dobrovolně do izolace a opovržení. Na tuhle hloupou a buranskou politiku těžce doplatíme. Bohužel zcela zaslouženě.“
Nu a zapáté… je tu přece jenom naděje, že pokud by se proti této páně Babišově politické filozofii zvedla silná vlna odporu, český premiér bude ochoten ustoupit stejně pohotově, jako to před pár měsíci udělal v případě mlátičky Ondráčka. Jedině snad že v tomto případě je ona silná vlna odporu méně pravděpodobná…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
