Letos najdeme na zahradách opravdu hodně škůdců

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková spolupracovnice časopisu Receptář je mým hostem, přeji ti dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak Jan Kopřiva je stále na dovolené, aby bylo divákům jasno.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Za 14 dní už tady bude určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my se dnes chceme věnovat nejčastějším dotazům, nejčastějším problémům, které dnes trápí naše zahrady, zahrádky a já možná začnu třeba ořešákem, protože zdá se, že byť úroda vypadala jako veliká, tak už ty plody začínají hnědnout a vypadá to, že z toho ani nic nebude. Co se děje?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, v letošním roce je opravdu hodně všelijakých chorob a škůdců, já bych řekla, že k tomu hodně přispělo taky to extrémní počasí, to znamená to střídání teplot, vlhkosti a to všechno má samozřejmě vliv nejen na lidi, ale i na rostliny, které pěstujeme, A co se týká těch ořechů, tak tady bych řekla, že letos je opravdu velké napadení ořechů jak roztoči od samého jara, to znamená, že docházelo k takovému vlastně výskytu, výskytu takových puchýřnatých ploch na listech, a když se ten list otočí, tak na rubu se vyskytují takové bílé povlaky, a to všechno je způsobeno právě roztoči. A nejen ti roztoči, ale následovaly ještě houbové choroby, především antraknóza a bakterióza, to jsou právě ty dvě nejzávažnější záležitosti, které napadají právě ořechy a nejen listy, které vlastně se pokrývají vlastně množstvím skvrn, potom může dojít i k tomu, že ty skvrny splývají, listy se začínají kroutit, ten strom opravdu vypadá nezdravě, ale současně ty houby i ty bakterie napadají ty nezralé ořechy, takže na té slupce zelené vidíme takové propadlé hnědé až černé skvrny, které často můžou se rozšířit tak, že znehodnotí i uvnitř to jádro, které je potom hořké a nedá se prakticky jíst. No, ale tady už je na veškerou ochranu pozdě, protože to se všechno musí zvládnout v době před rašením a tady se dělají postřiky za prvé tedy před květem, to je první termín, a potom ještě po odkvětu. Dělá se to měďnatými přípravky. Možná, že teď si řekneš, no, ta se zbláznila, jak budu stříkat tak obrovské stromy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám přesně tuto otázku na mysli.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, přesně tak, takže speciálně, co se týká třeba těch roztočů, které, kteří tam jsou a pokud tam muž jednou jsou, tak tam budou pořád, tak i těch houbových chorob, tak hlavně tyhle ty záležitosti se drží především ve spodních patrech nebo ve spodních částech toho stromu, kde mají pro svůj vývoj ideální podmínky, to znamená, že se tam déle drží vlhkost, je tam, není tam takový vítr jako je tomu na vrchu v korunách. Takže bych doporučovala, pokud má někdo extrémně velký strom a tyhle ty problémy tam jsou, tak aspoň postříkat části, kam se dosáhne. Samozřejmě nepolezu někam, abych náhodou nespadla, ale určitě se vyplatí aspoň ty spodní části stromu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebo ořezat ty spodní větve, pomůže to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To by nám snad jedině pomohlo v případě, že ty větve překážejí, ale zase se tím moc nevyřeší, protože pokud ten ořech je na místě, kde se nám ty větve tam hodí, tak je to zase docela škoda a navíc zase pamatovat na to, že ten průklest se dělá v létě, takže zase bychom o ty ořechy přišli.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rajčata, tak snadno se pěstují, není s nimi problém, ale přesto trpí spoustou chorob, to znamená žloutnutí listů, rajčata pukají, žloutnou a vlastně spadnou ještě dříve než stihnou červenat. Tak to je všechno to, že se to nepostříkalo v pravý čas?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to všechno je zase dáno vývojem počasí a nebo našimi zásahy. Pokud se týká takového toho kroucení spodních listů až do takových, když to přeženu ruliček, tak to je způsobeno hlavně tím, že se extrémně vyštipují ty rajčata, to znamená, že všechny ty postranní výhody dáváme pryč a tím se zmenšuje listová plocha, a ta rostlina na to reaguje právě tím, že svinuje ty listy. Ona se tak vlastně jakoby brání nadměrnému výparu vody. Takže to bych ani neviděla jako to nejhorší, ale třeba teď v tuto dobu dochází opravdu k tomu, že konečně začínají rajčata zrát, která máme na zahrádce, je to s určitým zpožděním bych řekla, a bohužel jakmile do toho zaprší, tak začínají rajčata praskat. Zase je to všechno dané tím, že je tam nevyrovnaný vodní režim a jakmile po takových extrémních suchách, které byly, tak stačí, aby trochu zapršelo nebo dokonce rosa a už to vyvolává praskání těch plodů. Navíc pokud bude nějaké zhoršení počasí, tak můžeme počítat určitě s tím, že se taky objeví plíseň na rajčatech. Plíseň bramborová, která dokáže ty rajčata velmi rychle zdecimovat a nejen plody, ale i celé rostliny, to je otázka opravdu několika dní. Vidím to podle vlastních zkušeností, že jakmile ta plíseň přijde, tak potom okamžitě prakticky zdecimuje celé ty rostliny a tím, že znehodnocuje i ty plody, tak ty se prakticky nedají vůbec jíst, protože nemají absolutně chuť, jsou hořké. Opravdu to nejde jíst. No, takže tady bych v tomto případě doporučila sledovat jak bude vývoj počasí pokračovat. Samozřejmě tyhle ty, to teplé počasí, to je pro ty rajčata v pořádku, ale jakmile se třeba sníží teploty a začne pršet, tak určitě by se preventivně ještě v tuto dobu měl udělat postřik proti plísni, aby nám ty rajčata vydržely co nejdýl, ale pozor, vždycky vybírat postřiky, které mají velmi krátkou ochrannou lhůtu a máme i v sortimentu jich několik, které mají pouze 3 dny, to znamená, že za 3 dny po vlastně aplikaci toho postřiku už se dají ty rajčata sklízet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem zaznamenala, že se nedaří ani některým letničkám, tak jednak, že třeba kopretinové, že zahnívají kvítky, že to žloutne, že to nevypadá dobře, dokonce i u muškátů, tam jsem našla, že listy žloutnou, jakoby, já nevím, co se vlastně děje s těmi rostlinami. Přitom na jedné straně se muškátům daří úplně skvěle a zase na jiné vidím, že zase strádají, měly stejnou péči upřímně řečeno, tak jak si to vysvětluješ?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě je to zase tím, že když je obrovské vedro a pak to zalijeme, tak dochází vlastně k zapaření toho substrátu, to těm rostlinám určitě vadí. Stačí i třeba, aby to stanoviště nebo to umístění těch muškátů bylo o něco déle vystavené slunci a už se to projeví, než když je to třeba na druhé straně domu, jak tady říkáš. Ale co se týká toho, že letničky nepěkně vypadají, že žloutnou, dokonce, že vadnou celé rostliny, tak to je bohužel velice časté letos, a to je takzvané cévní vadnutí, které je způsobené půdními houbami. A znamená to, že ty rostliny prakticky vypadají jeden den nádherně a druhý den začínají mít svěšené listy a prakticky úplně na dobro zvadnou, takže s takovou rostlinou už se nedá vůbec nic dělat, ta už je určena k vytržení. A pozor, když potom ji likvidujeme, tak opravdu bych doporučila, aby se každý podíval, jak ty kořeny vypadají, že jsou neduživé, že jsou špatné, že došlo tam k nějakému prostě napadení těmi houbami ať už je to verticiliové nebo nějaké jiné vadnutí, které způsobuje právě tyhle ty ztráty.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně ale připadá, že pokud chceme mít tu zahradu krásnou, chceme, abychom měli prostě krásná červená rajčata, nádherné rostliny, kytky a podobně, že bychom pořád museli používat nějakou chemii a pořád stříkat, stříkat, vlastně od začátku té sezóny až do konce, ale to vlastně taky není zrovna ideální. Jak se to dá vyřešit jinak?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě já bych vůbec nedoporučovala, aby se bezhlavě dělaly postřiky jeden za druhým, já to sama taky nedělám. Já většinou letos, když se podívám jak to dělám já, tak na jaře jsem si udělala takový ten preventivní postřik jeden, protože jak bylo to období vlastně vlhka a těch ohromných dešťů, tak už jsem zaznamenala první takové příznaky, ale pokud se ten postřik udělá opravdu cíleně a udělá se a vybere se ten správný, tak se ta plíseň dá zastavit. Pak už jsem vlastně až do téhle té doby, to znamená, prakticky dva měsíce žádný postřik nebo téměř dva měsíce žádný nepoužila a teď si začnu ty rostliny sledovat a pakliže se tam zase na nich něco objeví, tak zase přikročím k tomu postřiku, ale zas jak jsem řekla, musí se vybrat takový, který má opravdu krátkou ochrannou lhůtu, abych si nebrzdila sklizeň.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna poznámka před písničkou. Zdá se, že nic z toho se netýká plevelů, že plevel si prostě roste jak se mu chce a žádné houbové choroby, žádné moniliózy, nic na plevel neplatí. Jak je to možné, že je tak odolný?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, plevel samozřejmě je, tomu stačí asi daleko méně a chudší podmínky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten vyroste i z betonu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak, než je tomu u těch kulturních rostlin, ale přesto i plevely mají své choroby a škůdce, i když to tak možná nevypadá, ale spíš v tuhle tu dobu přichází hodně lidí s tím, že potřebuje likvidovat plevel v trávníku, takže i to se samozřejmě v tuto dobu dá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 nebo 2424, to je telefonní číslo do vysílání na Ludmilu Duškovou. No, a potom nezapomeňte, že po půl 11 bude náš host také na našem webu 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat a i tam můžete posílat své otázky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je v poradně Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Receptář. A my přidáváme různá témata, nejčastější témata, která se teď objevují v tomto období. A vítáme prvního posluchače s otázkou. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je, haló!
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, my už posloucháme.
osoba
--------------------
Dobrý den, Kleidová, prosím vás pěkně, já jsem se, jenom mám takový postřehy, že máme rajčata, která vyrazila první ty plody tak nějak v tom květnu se dá říct, koncem, května. Tyhle ty plody jsou pořád žlutý takový nijaký, vůbec nečervenaj, o proti těm, který vyrazily daleko později, a ty už jsme sklidili. Takže to jsou takový ty nedomrlý zřejmě nějaký plody, který asi vůbec neuzrajou. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je to vůbec jako, je to normální, protože to počasí bylo hrozný, že jo.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, víte co, ono to asi bude normální, protože já jsem třeba v loni se setkala s tím, že mi přinesli rajčata, která dokonce vydržely na tácku v tomto stavu až do dalšího roku, což je zázrak úplný, ale bylo to tak. Ale pokud je to, takto to vypadá, tak je samozřejmě vyhoďte a nebo je otrhejte a nechtě dozrát, ty další a prostě se s tím nezatěžujte, asi tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá se nic dělat, prostě zkrátka a dobře letos to není ono.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je příroda hold.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, já tady, Morávková, já bych se chtěla zeptat na gladioly, vykvetly mně asi 3 a ostatní jako začnou kvést a už jsou zaschlé.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak tohle to vám dokážu odpovědět, to je poškození, které vyvolává třásněnka, to je takový savý hmyz, je to velmi malilinkatá jakoby se dalo říct nadneseně muška, která, kterou pouhým okem asi těžko uvidíte, to by chtělo vzít si lupu, a ta bohužel škodí na těch mečíkách svým sáním a nejen na těch květech, ale ona poškozuje i ty uskladněné hlízy, takže pokud máte tenhle ten problém, tak určitě by to chtělo hned v době, kdy ty gladioly začnou rašit, tak udělat postřik proti třásněnce a tak se jí zbavíte a nebo dokonce použít i nějaké mořidlo, pokud nějaké tedy byste měla doma, tak určitě ty hlízy namořit před sázením.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Strnad z Luhačovic. Mám takový dotaz, tady v našem kraji v okolo Luhačovic chřadnou hrušky, a to všechno je napadené tou snětí hruškovou, hrušnovou správně, co působí ty různé čínské jalovce.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to bohužel není jenom v Luhačovicích, ale už se to rozšířilo snad úplně všude,. Neznám oblast, kde by se ta rez hrušňová nebo rezivost hrušní správně nevyskytovala. Je to bohužel houbové onemocnění, které se rozšířilo tak, že prakticky během několika let by se dalo říct došlo ke zdecimování nejen hrušní, ale trpí s tím tedy bohužel i ty jalovce, především se jedná o jalovec klášterská chvojka a jalovec čínský, to jsou hlavní přenašeči, nebo přenašeči, jsou to druzí nebo vlastně by se dalo říct tak, že je to mezihostitel pro tu rez hrušňovou, protože se jedná o dvoubytnou rez a jedním z hostitelů je ta hrušeň a druhým hostitelem je ten jalovec.
osoba
--------------------
Děkuji pěkně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, ano, ano, dobrý den, jste u nás už a můžete se ptát. Haló, haló!
osoba
--------------------
Jo, to nevím, jestli jsem to já?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy, už jste u nás.
osoba
--------------------
Jo, tady Menclová, Most. Já mám jednu prosbu, na podzim jsem dostala zakrslou meruňku ještě ve formě spících pupenů. Letos se mi krásně ty větvičky rozvily, ale mám je strašně dlouhý a veliký. Chtěla bych se poradit, když je takto mladá, kdy to můžu zastřihnout nebo jakým způsobem?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, udělejte to radši hned, to bude asi nejlepší než to nechávat, protože v tomhle tom období ji nemůžete nijak poškodit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže odpověď.
osoba
--------------------
Blíž ke kmenu a nebo jenom konce?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych doporučila tak 2/3.
osoba
--------------------
2/3 odebrat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
Dobře, děkuju moc, na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už byla poslední odpověď v rámci dnešní Zahrádkářské poradny. Pro vás, milí posluchači, platí, že na 2.rozhlas.cz můžete posílat své otázky, bude tam Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Receptář, také spolupracovnice Dvojky Českého rozhlasu a já moc děkuju za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.