Leonard Bernstein: My Side Story. Alexandr Postler a Josef Pejchal v dokudramatu Příběhy slavných
Klavírista a dirigent orchestrů mnoha zemí, propagátor díla Gustava Mahlera, autor muzikálu West Side Story, který má svou „hvězdu“ i na Hollywoodském chodníku slávy a kořeny na Ukrajině. Do jaké hudební „škatulky“ ho ale zařadit? Ani odborníci nemají jasno. Jeho díla mají od všeho trochu. Ale ani on sám nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární. Jen mezi dobrou a špatnou. A podobně to Louis Bernstein (25. 8. 1918–14. 10. 1990) měl i s orientací a se vztahy.
Leonard Bernstein se narodil v Massaschusetts deset let po příchodu rodiny z Ukrajiny. Jako malý bral lekce na piano a navštěvoval Posádkovou a Bostonskou latinskou školu.
Absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu, hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii. Jeho kariéru odstartoval záskok. V Newyorské filharmonii, kde byl asistentem, totiž fenomenálně zaskočil za nemocného dirigenta Bruno Waltera.
Z asistenta ředitelem
Už za dva roky byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru. Hudebním šéfem světoznámé Newyorské filharmonie byl nakonec 11 let. Byl ale také jednou z prvních televizních celebrit. Zasvěcoval totiž velké i malé diváky do tajů vážné hudby.
Za pořady získal 11 cen Emmy. Právě Bernstein prý naučil Američany tento žánr vůbec poslouchat. Po roce 1969 až do smrti hostoval u nejvýznamnějších světových orchestrů, jako byli Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové nebo Vídeňští filharmonikové.
Bisexuál?
V roce 1951 se sice oženil s chilskou klavíristkou Felicií Montealegre, se kterou měli tři děti. Vztah se ale brzy rozpadl. Možná proto, že byl zřejmě bisexuál. V jeho životopise se dozvíte, že „muže potřeboval sexuálně a ženy emocionálně“.
V roce 1957 složil hudbu k jednomu z nejlepších muzikálů všech dob West Side Story. Děj je inspirovaný Shakespearovým příběhem Romea a Julie. A některé melodie jako Somewhere, Maria, Tonight nebo America nazpívaly možná už stovky slavných umělců.
Bojovník za svobodu
Hodně cestoval, vždy se vracel do Izraele. Byl taky velkým zastáncem světového míru, kdy s velkým evropským orchestrem podnikl z Athén až do Hirošimy Cestu za mír. Po pádu totalitních režimů dirigoval v prosince 1989 Ódu na radost, a to na obou stranách Berlínské zdi.
Na tomto koncertě ale začal mít vážné zdravotní problémy. Vydržel, ale po návratu mu lékaři objevili zhoubný nádor na plíci. Poslední koncert dirigoval jen zhruba dva měsíce před smrtí. Zemřel doma 19. srpna 1990. Vypovědělo mu srdce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.