Lékařka: Jíme příliš mnoho pečiva

9. únor 2016

Celiakií neboli nesnášenlivostí na lepek trpí v Česku podle odhadů až 50 tisíc lidí. Většina z nich ale o tom, že jsou nemocní, neví. A naopak jsou lidé, kteří se lepku vyhýbají cíleně a tvrdí, že lepek může stát v pozadí nemocí jako je třeba rakovina. Škodí lepek lidskému organismu? A jaké mýty se s lepkem pojí?

Doktorka Vladimíra Strnadelová z Institutu celostní medicíny varuje, že celiakie není jediným problém, který lepek způsobuje. Podle ní přibývá zejména onemocnění nazývané intolerance lepku, které se nedá zjistit vyšetřením krve. Pozná se tak, že při vysazení lepku se dotyčnému člověku výrazně zlepší některé nemoci, zejména kožní, imunitní a nemoci zažívacího traktu.

To, že přibývá intolerance lepku, je způsobeno tím, že stav našeho střeva, ve kterém vzniká velká část naší imunity, se během posledních desetiletí velmi zhoršil. Může za to změna složení stravy.


Strnadelová: Pečivo namazané tukem v ústech pouze přehltneme, potřebné enzymy se nedostanou ke škrobu a ten, pevně spojený s lepkem prochází do střeva. To má nepříznivé důsledky především na střevní sliznici. Tam jeho řetězce zalepují střevní klky a tím zmenšují trávící plochu. Pokud se lepku ve střevě nashromáždí více, vytvoří se jakási vnitřní druhá trubice. Kromě blokování trávení to má ještě další neblahý účinek – mezi trubicí z lepku a střevní stěnou se vytváří kyselé prostředí a to spolu s přemnoženými mikroorganismy má negativní vliv na propustnost střevní stěny.

„Především jsme začali konzumovat mouku v podobě, která je pro nás velmi těžko stravitelná. Základem stravy se stalo pečivo z bílé mouky. Problém pečiva je v tom, že se škrob zapeče na lepek, ten se pak nerozloží v žaludku a odchází do střeva, kde škodí,“ vysvětluje Vladimíra Strnadelová.

Pavel Filip, člen představenstva Svazu průmyslových mlýnů, potvrzuje, že v našem jídelníčku je příliš mnoho pšenice. „Spotřeba chleba u nás klesla v posledních 15 letech z 53 kg na 39 kg na osobu a rok. A naopak pšeničné pečivo narostlo ze 44 kg na 57 kg.“

Zajímavé je podle Filipa také historické srovnání. V roce 1946 se u nás zpracovalo 691 tisíc tun pšenice, dnes je to 1 200 tisíc tun. Naopak množství žita ve stejném období kleslo ze 770 tisíc na pouhých 100 tisíc tun. Rapidně se také snížila spotřeba ječmene, ovsa a pohanky.

Na druhou stranu Filip varuje, že z bezlepkové diety se stala módní záležitost. „Každý výživový poradce vám dnes na cokoliv poradí, abyste vysadili lepek. Přitom pšenice kryje veškerou spotřebu bílkovin z 30%, je to zásadní zdroj energie.“ Podle Filipa právě pšenice umožnila nárůst populace a její náhrada je a bude velmi drahá.

Fakta: Po druhé světové válce se pečivo a jídlo z vymílané mouky stalo hlavním pokrmem pro celou západní civilizaci. Na další obiloviny se zapomnělo. Taková monodieta má za následek rozvoj tzv. civilizačních chorob. Pokud se lepek dostane v našem organismu na místa, kde nemá být, je velmi častou příčinou jejich vzniku a rozvoje. Přímou souvislost najdeme v nemoci nazvané celiakie. Je to dnes již geneticky podmíněná autoalergická nemoc. Ta však tvoří jen vrchol ledovce, i když jí trpí 5 % populace. Je nejčastěji diagnostikována u malých dětí, zejména proto, že u nich jsou příznaky nejvýraznější.

autoři: Ondřej Nováček , mmk
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.