Leishmaniáza: Stará choroba, nová nebezpečí?
Leishmaniáza je Světovou zdravotnickou organizací zařazena mezi nejopomíjenější choroby, přitom se odhaduje, že je mezi tropickými onemocněními druhá v mortalitě a čtvrtá v morbiditě.
Leishmaniáza je prastaré infekční onemocnění působené parazitickými prvoky rodu Leishmania (česky ničivka)
V závislosti na postižené části těla jsou rozlišovány tři typy leishmaniázy: kožní, kožně-slizniční a viscerální (útrobní). Nemoc byla zobrazována i na historických uměleckých dílech: obrazech na papyru, sochách a keramice. Objevení chronického vředu, který se po určité době sám vyléčí, bylo pod různými jmény popisováno u mnoha starověkých asijských populací.
Původ choroby však dlouho zůstával neznámý
Parazity poprvé pozoroval a nakreslil roku 1885 major britské koloniální armády David Douglas Cunningham v kožních lézích indických pacientů, ale považoval je za plísně. To, že jde o prvoky, popsal roku 1898 ruský vojenský chirurg Petr Fokič Borovsky při studiu kožních lézí pacientů v Turkmenistánu. Protože však svoji práci publikoval v ruštině, nebyla široce známa a parazit získal své jméno po majoru britské armády v Indii Williamu Leishmanovi, který roku 1903 popsal, že parazité z nemocných viscerální leishmaniázou v oblasti Kalkaty jsou příbuzní trypanozom. Stejné organismy popsal u nemocných kala azar v Indii r. 1903 i CharlesDonovan. Tak byl nalezen parazit působící smrtelnou viscerální leishmaniázu, který byl po svých objevitelích nazván Leishmania donovani.
Ničivky ohrožují obyvatelstvo 98 zemí na 5 kontinentech!
Předpokládá se, že ročně nově onemocní 2 miliony lidí (1,5 milionu kožní leishmaniázou, půl milionu viscerální leishmaniázou) a 20 000 až 40 000 lidí ročně na tuto chorobu umírá, přičemž celkový počet nemocných dosahuje celosvětově 12 milionů. Protože však je hlášení případů choroby povinné pouze v 32 z 98 zemí postižených leishmaniázou, velká část onemocnění není nikde zaznamenána. Nemoc je rozšířena hlavně v tropických a subtropických oblastech Ameriky a Afriky a zasahuje až do mírného pásma Jižní Ameriky, Asie, jižní Evropy a Kavkazu Thajsku a u klokanů v Austrálii.
V Evropě se leishmaniáza dříve omezovala na oblast Středozemního moře
V současnosti se rozšířila až do severní Itálie a jižního Německa, kde byly zaznamenány desítky případů u lidí, kteří mimo danou oblast necestovali, a v poslední době byly hlášeny autochtonní případy nakažených živočichů z Maďarska a ze Švýcarska. Riziko nového či opětovného výskytu leishmaniázy v Evropě roste díky zvyšujícímu se celosvětovému cestování lidí a domácích psů. Alarmující je také skutečnost, že se flebotomové šíří z jihu Evropy severovýchodním směrem rychleji, než předpokládaly dosavadní modely.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 11/2012.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
