Legendární česká alba: Marsyas – Marsyas
Vzpomínka na skvostný eponymní debut folkrockového Marsyasu z roku 1978.
Kde se vzal?
Slovo Marsyas se objevuje v řadě souvislostí. Jednak to byl satyr a velký hudebník z řeckých bájí, milovníci výtvarného umění znají sousoší Athéna a Marsyás od Myróna a slavný Tiziánův obraz Marsyás a Apollón. Milcům Karla Čapka pak netřeba připomínat studii Marsyas čili na okraj literatury. Ale nás dnes budou nejvíc zajímat Marsyas co by legendární česká kapela, která vznikla v roce 1973.
Původně Zuzana Michnová zpívala s benžistou Jiřím Jeřábkem, který jednoho dne přivedl jistého Petra Kalandru s tím, že budou mít v Jablonci společný koncert. Těsně před odjezdem ale Jeřábek onemocněl a na koncert tak jeli jen Michnová s Kalandrou a publiku nabídli šlágry od Dylana, Joan Baez, Beatles nebo Donovana. Pár měsíců pak pokračovali ve triu, ale Michnová s Kalandrou si jednoho dne řekli, že mají toho Jeřábkova benža dost a začali hledat kytaristu. V Malostranské besedě tehdy slyšeli píseň Cow girl od Neil Younga v podání Oskara Petra a oběma bylo jasné, že to je ten pravý. Náhodné setkání druhý den vše zpečetilo a Marsyas, jedna ze zásadních kapel naší hudební scény, byli na světě.
Geniální spojení
Marsyas ve své první fázi to je spojení dvou kytar a foukací harmoniky, tří dokonale sezpívaných hlasů a hlavně pak tří zcela odlišných osobností. Oskar Petr, tehdy nesmírně plodný hitmaker se schopností napsat geniální a přitom jednoduché melodie. Melancholik Petr Kalandra, který hudbu Marsyasu kořenil svou bluesovou kytarou a foukací harmonikou. A konečně Zuzana Michnová, zpěvačka s nezaměnitelnou barvou hlasu, která vždy kladla důraz na nápaditě zaranžované a pro kapelu tolik charakteristické sborové vokály. Tohle trio nemohlo nefungovat.
Marsyas inspiraci nacházel v zahraničním folku a rocku – vedle před chvíli zmíněných Dylanů & spol. nelze neuvést hlavně superskupinu Crosby, Stills, Nash & Young. A právě jejich píseň Teach Your Children (s českým textem Oskara Petra Zní) zařadil Marsyas v roce 1974 na svůj první singl u Pantonu. Domovskou scénou Marsyasu byla Malostranská beseda, kde skupina vystupovala pravidelně po pět let a snažila se každý měsíc uvést jednu novou píseň. Existenčně si skupina vypomáhala účinkováním s Jazz Q anebo s Pražským výběrem na dopoledních tzv. „výchovných koncertech“ pro školy. A to už se pomalu nachyloval čas k natočení debutového alba.
Kalifornské slunce
Album vznikalo ve dnech 6. - 17. června 1977 ve studiu Mozarteum a trio při nahrávání podpořila studiová skupina Labyrint vedená kytaristou Pavlem Fořtem, ten k natáčení přizval bubeníka Ladislavu Malinu a duo Michael Kocáb a Ondřej Soukup, kteří v té době zakládali Pražský výběr. Z dalších hostů je třeba zmínit perkusistu Jiřího Tomka, houslistu Jana Hrubého a klavíristu Emila Viklického. Vedle intimních akustických folkových balad se tak Marsyas s kapelou za zády mohl rozmáchnout do bohatších folkrockových až rockových písní. Ještě více také na nahrávce vynikne nápaditá práce s dynamikou a gradací.
Autorsky byl nejvíce plodný Oskar Petr, tři písně napsala Michnová a Kalandra je zastoupen klasikou Postavím si dům z obilí. Kapela na nahrávku zařadila i tři coververze. Vedle zmiňovaného Zrní je to především znamenitá Dylanovka Barvám, úvodní Hrnek s textem Oskara Petra je pak původně z repertoáru kapely Unspoken Word. Album vyšlo v roce 1978 a časopis Melodie ho označil jako Tip roku 1978. Komunistické Československo se mohlo těšit z prozářeného folkrockového alba, které do zatuchlé středoevropské kotliny přineslo trochu kalifornského slunce.
Odchod Oskara Petra
Rok 1978 přinesl pro Marsyas nejen radost v podobě debutového Lpčka, ale též nečekaný odchod Oskara Petra, který dal přednost hraní s Jazz Q Martina Kratochvíla. Původní sestava se rozpadla a vzhledem k následné emigraci Petra do Ameriky a Kalandrově smrti v roce 1995 se už neměla nikdy dát znovu dohromady. Pro Marsyas začal s odchodem Petra nový začátek. Hlavní autorskou roli převzala Michnová, do kapely přicházejí kytaristé Jiří Vondráček a Pavel Skála. Vzhledem k Petrově emigrace ale kapela bojovala se zákazem vystupování, jejich písně se nesměly hrát v rádiích. Přes všechny problémy nakonec v roce 1982 vyšla druhá deska Kousek přízně, stylově více posunutá do jižanského rocku, country a blues. A pak ještě následovaly alba Jen tak a dosud poslední V přítmí z roku 1989.
Po fenomenálním Marsyasu nám tedy zůstaly jen čtyři řadová alba a šest desítek skladeb. Ale jak mi nedávno Michnová prozradila, snad se nějakých nových písní v dohledné době dočkáme. Třeba to bude i ve spolupráci s Oskarem Petrem, se kterým se po boku Petr Kalandra Memory Bandu dala letos opět dohromady.
Tracklist:
1. Hrnek (Granlegede Bupumacstasin / Oskar Petr)
2. Dívka z plakátu (Oskar Petr)
3. Barvám (Bob Dylan / Oskar Petr)
4. Postavím si dům z obilí (Petr Kalandra)
5. Zmrzlinář (Oskar Petr)
6. Lilin tanec (Oskar Petr)
7. Paleta (Oskar Petr)
8. Dopisy (Zuzana Michnová)
9. Bělásek ztracený v dálkách (Oskar Petr)
10. Den s tebou (Oskar Petr)
11. Záliv žár (Oskar Petr)
12. Příště se ti radši vyhnu (Zuzana Michnová)
13. Zní (Graham Nash / Oskar Petr)
14. Podzimní sen (Zuzana Michnová / Zorka Růžová)
Obsazení:
Zuzana Michnová – zpěv, rumba koule
Oskar Petr – zpěv, kytara, cabasa
Petr Kalandra – zpěv, kytara, harmonika
Pavel Fořt – kytary
Michael Kocáb – Fender piano, klavír, varhany, syntezátor Rolland
Ondřej Soukup - bas. kyt.
Ladislav Malina – bicí
Jiří Tomek – conga, quca, tamburína
Jan Kubík – flétna
Emil Viklický – synt. Korg
Jan Hrubý – housle
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
