Laub

Přímení Laub (stejně jako běžnější Laube) mohlo vzniknout z místního jména Laube v Bavorsku nebo v Lauba Sasku, popř. z německé podoby místního jména obce Loubí u Děčína (tj. Laube). Jako další možný výklad uvádí Josef Beneš středohornoněmecké apelativum loup, loubes, tj. „listí“, nebo loube, tj. „loubí, předsíň“. Laub by také mohlo být příjmení Loub zapsané starým pravopisem. V takovém případě by se vykládalo jako zdrobnělina apelativa lub,

tj. „tenká destička, štěpina“ (srov. úsloví „mít něco za lubem“), případně mohlo podle Dobravy Moldanové vzniknout z apelativa loubí. Je to příjmení rozšířené, podobu Laub nosí 93 mužů, 294 mužů používá formu Laube. Přechýlené podoby jsou Laubová (281 žen) a Laubeová (92 žen).

Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2019, s. 103; J. Beneš, Německá příjmení v češtině, Praha 2020, s. 256, s. 392, s. 412, s. 414

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu