Lata Brandisová. Jediná královna Velké pardubické
Dokázala to, co žádná jiná žena. V roce 1937 vyhrála Velkou pardubickou, nejtěžší dostih kontinentální Evropy. Cestu k nevídanému úspěchu ale měla hodně trnitou. Je to jako příběh z filmu, přesto se stal. Lata Brandisová přišla na svět jako hraběnka, pak ji oslavoval celý národ, aby nakonec jako podivínka živořila v nuzném domě bez vody.
Narodila se 26. června 1895 na zámečku v Úmoníně na Kutnohorsku. Dostala jméno Immaculata, ale nikdo jí neřekl jinak než Lata. Pocházela ze starého, ale nepříliš majetného tyrolského rodu Brandisů. Sama se však považovala na Češku a odmítala mluvit německy.
Závodníci proti jejímu startu protestovali
Společně s osmi sourozenci se odmalička učila jezdit na koni a brzy ukázala nevšední talent. Na prahu dospělosti zatoužila poměřit síly s muži, jenže ženský sport byl tehdy v plenkách a dostihy jezdili zejména vojenští důstojníci, kteří brali soupeření se ženou jako urážku.
Jenže Lata měla vlivného spojence. Její vzdálený bratranec Zdenko Radslav Kinský, předseda českého Jockey clubu, jí navrhl, aby se zúčastnila Velké pardubické.
Psal se rok 1927 a proti jejímu startu sepsali ostatní závodníci protest. Jenže Kinský vytáhl stanovisko britského dostihového klubu, tehdy nejvyšší světové autority, který proti ženské jezdkyni nic nenamítal. Lata se po několika pádech dostala do cíle na posledním, pátém místě. Nijak ji to ale neodradilo. Spíše naopak.
Klisna Norma už měla jít do závodnického důchodu
V následujících deseti letech se účastnila většiny ročníků, ale nejlépe skončila druhá. Nejvíce se jí dařilo v sedle klisny Normy, kterou chtěl její majitel poslat v roce 1936 do závodnického důchodu. Lata ho ale přemluvila, aby dal Normě ještě jednu šanci. V roce 1937 slavily suverénní vítězství a přerušily dlouhou sérii německých vítězů, což oslavoval celý národ.
Dalších osm let se Velká pardubická kvůli napjaté politické situaci nekonala. Po válce se Lata vrátila do sedla, ale po několika těžkých pádech ukončila v roce 1949 závodní kariéru. Po komunistickém převratu přišla o veškerý majetek a se dvěma sestrami živořila dlouhé roky v nuzné chatě. Hrdě přitom odmítala jakoukoli pomoc. Teprve v roce 1979 se odstěhovala k příbuzným do Rakouska, kde o dva roky později zemřela.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
První vítězka Velké pardubické čelila předsudkům i totalitě. Osudové ženy: Lata Brandisová
Narodila se do šlechtické rodiny s hlubokým vztahem ke koním. Stala se národní hrdinkou, bohužel ne nadlouho. Za komunismu žila na okraji společnosti a v chudobě.
-
Krutá dieta i zlámaná páteř! Velké pardubické jsem podřídila...
Musela vydržet víc než kůň. Ale stejně se znovu posadila do sedla, aby si letos po několika letech splnila velký sen. Na to člověk musí být trochu sobec, přiznává.
-
Ze slavného žokeje ještě slavnější spisovatel. Ale až ve 40 letech. Příběhy slavných: Dick Francis
Účinkují Michaela Maurerová a Miloslav Mejzlík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
