Láska a manželství nejdou dohromady, tvrdí socioložka

8. únor 2016

Manželství je víc než kus papíru. Takové je motto letošního Národního týdne manželství. Proč se ale každé druhé manželství u nás rozvádí?

Je to tím, že přikládáme manželství příliš velký význam a očekáváme od něj příliš mnoho, myslí si socioložka Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

„Dříve mělo manželství mnohem více ekonomický a právní význam, dnes má především symbolickou hodnotu. Je to zpráva pro okolní svět: My dva patříme k sobě.“


Pokud je vztah založen na něčem tak efemerním, jako je láska, tak to vydržet nemůže. Musejí tam být další přísady.

Manželství podle Dudové nebylo původně založeno na milostném vztahu. Naopak něco jako romantická láska ho spíše ohrožovalo. Byla to hospodářská smlouva.

Jakmile se do manželství někdy v první polovině 20. století dostala láska, nastal problém. „Láska není nic uchopitelného, stálého, co by se dalo slíbit na celý život. Láska nejde dohromady s celoživotním manželstvím,“ říká Dudová.

Ideologie lásky je od té doby stále silnější, jak dokládají například romantické filmy a písničky. „Vede to ke krizi manželství. K tomu, že se rozpadají a nevydrží celý život.“


Tradice Národního týdne manželství vznikla v Británii v roce 1997 a Česko byla jedna z prvních zemí, kam se tato iniciativa rozšířila. Dnes se koná ve 20 zemích napříč několika kontinenty. Zakladatel Národního týdne manželství Richard Kane na začátku letošního ročníku řekl, že v rutině každodenního života někdy zapomínáme, koho v našem partnerovi máme a co nám vlastně manželství i přes všechny trable dává.

Manželství nepřeje ani prodlužování průměrné délky života. Dříve spolu žili manželé dvacet třicet let. Dnes při průměrném věku kolem osmdesátky spolu musejí vydržet mnohem déle.

Skoro polovina dětí se rodí mimo manželství. Je to špatně?

Radka Dudová v tom vidí dobrou i špatnou zprávu. „Vnímám pozitivně, že dříve lidé zachovávali manželství za každou cenu, i když v nich nebyli šťastní. Jeden, většinou žena, musel svoje zájmy zcela podřídit tomu druhému. Dnes už se nebojí zůstat nezávislí.“

Naopak negativní je ekonomická stránka věci. Samoživitelkám se žije mnohem hůře, což je vidět na statistikách chudoby.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.