Ladislav Klíma: Edgar. Jiří Schwarz a Simona Stašová v groteskním hororu na pomezí snu a skutečnosti
Mrazivé léto na Dvojce uvádí hru jednoho z nejoriginálnějších českých spisovatelů a filozofů. V příběhu, který pro Klímu typicky paroduje prostředky pokleslé literatury a už svým názvem odkazuje na E. A. Poea, se mezi titulní postavu a jeho milenku vkrádá temný přízrak. Boj nebohého snílka Edgara s hnusným a odporným umrlcem Benediktem, který ho za života trápil a vychovával k lotrovství, nepostrádá typicky klímovský metafyzický motiv rozporu mezi skutečností a snem.
Poslední dokončené a vydané dílo Ladislava Klímy z roku 1928 svým názvem odkazuje ke slavnému americkému spisovateli Edgaru Allanu Poeovi. Zakladatel moderního hororu byl Klímovým oblíbeným autorem. Pro rozhlas upravená jednoaktovka Edgar je perfektní ukázkou Klímovy tvorby i holdem světově proslulému předchůdci.
Klíma v ní ovšem nezůstává jen u hororu a mísí děsivou atmosféru s komičností. V tomto i jiných dílech je často fascinován kýčem. Výsledkem je hrůzná groteska. Toho si byli vědomi dramaturg i režisér rozhlasové adaptace a do prologu hry vetknuli citát z jiného Klímova díla:
Myslím ostatně nesměrodatně v duši své kramářské, že směšnost a hrůznost jsou sestry, rub a líc jedné a téže věci: že kořeny vší hrůzy spočívají v mystériu komičnosti a naopak, že v nejhlubší hloubi směšnou jest jen hrůznost, jen každý strach; že svět jest jen bezedně hlubokou a féerickou hrůznou groteskou.
Ladislav Klíma (Jak bude po smrti)
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
