Kvalitní sadby jahod se vždy vyplácí

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, vedou Zahrádkářskou poradnu Dvojky Českého rozhlasu také dnes. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A dnes téma jahody. Tak, jak je to s těmi jahodami. Jestlipak lze ještě v současné době zasadit jahody nebo ne?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak v této době asi bychom především měli jahody zkontrolovat, jak vypadají po zimě. Já si myslím, že letos to asi nebude tak katastrofální, jako tomu bylo v předchozích dvou letech, takže jahody přezimovaly asi dobře, přesto, pokud jsme zakládali jahody v minulém roce, to znamená někdy v tom srpnu, září, tak je určitě zapotřebí prohlédnout si, jak ta sadba vypadá, jestli není vytažená třeba mrazem. V takovém případě je nutné ty sazenice pořádně přimáčknout v zemi, zasypat trošku zemí a samozřejmě přihnojit. Na přihnojení se ideálně hodí granulovaná hnojiva, protože mají vysoký obsah živin a poměrně dobře je ty jahody přijímají, takže současně s tím přihrnutím je dobře je přihnojit, no, a ostřihat staré seschlé listy, které prošly zimou, a nechat jenom taková ta kvalitní srdíčka. Teď v poslední době se hodně setkávám taky s tím, že přicházejí k nám do poradny pěstitelé s tím, že mají skvrnitosti na listech, to je vlastně houbová skvrnitost, která se projevuje tím, že listy mají takové ty bíločervené skvrny na sobě, to je takzvaná bílá skvrnitost, anebo dokonce fialová skvrnitost jahodníku, jsou to, je to vlastně houbový projev onemocnění, takže ještě v tomhle tom období bych doporučila, to znamená, těsně před květem udělat ošetření proti téhle té houbové chorobě. Jinak takové to základní ošetření proti tomu se potom bude dělat až po sklizni, kdy se posečou listy a dělá se následně ošetření proti téhle té chorobě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jahody v kontejneru, ty jsou teď aktuální?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jahody v kontejnerech dnes vidíme prodávat. V tuto dobu se prodávají jahody kontejnerované, jsou to většinou takové ty sadbovače, kde je 10, 12 rostlinek, čili to vlastně určené jahody pro výsadbu prakticky by se možná mohlo říct celoročně, protože to přesazení není pro tu rostlinu šok, takže, pokud nám některé jahody třeba vymrzly nebo vyhnily, nemáme je tam, je možné tyto kontejnerované tam vysadit. Myslím si ta pořizovací cena je trošičku samozřejmě vyšší, takže zakládat z toho novou jahodovnu by bylo trošku dražší věc, na druhou stranu fakt je, že ty jahody, které teď budeme sázet, tak nám už letos budou plodit a potom samozřejmě se také sází a, Lído, řekni to, jaké jahody?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Sází se takzvaná Frigo sadba, to je sazba, která je trošičku zvláštní, trošičku speciální. Když se na ni podíváme, tak nevypadá příliš dobře, protože to srdíčko je sice patrné, ale hlavně co tam je vidět, jsou obrovské kořeny, a to je právě to nejdůležitější asi, protože Frigo sadba se odebírá z jahodovny na podzim, drží se přes celou zimu v lednicích a teď na jaře se sází. A právě ten mohutný kořenový systém a poměrně dobře založené srdíčko způsobí, že ta jahoda velmi rychle nastartuje, začíná už plodit v tomhle tom roce, takže prvních sklizní se dočkáme tedy v tom červnu, což je obrovská výhoda, protože nemusíme čekat. Zase ta Frigo sadba je ale poměrně krátkodobá, protože na záhonu vydrží maximálně 2 roky, a pak už se musí vyměnit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je to s folií, která se dává právě pod jahody?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, ano, děkuji, Stáňo, za ten dotaz. My s Lídou, protože máme oba pozemky přece jenom s těžší půdou, tak tu folii úplně nepropagujeme, protože ono na těch těžších půdách, když ty 2, 3 roky folii necháme na tom stanovišti, nedá se samozřejmě okopávat, a ta těžší zem ztvrdne přímo na beton. Takže na těch těžších půdách opravdu opatrně, já jsem úplně ustoupil od té výsadby do té netkané textilie, sázíme pouze jednořádky klasicky do záhonu. Pravda je, že moje mamka tedy teď na jaře zaklekne, vypleje to, co tam narostl nějaký plevel, očistí ty jahody a jsou připravené. No, připravené nejsou, musíme je samozřejmě přihnojit. To bych zdůraznil, že je velice důležité po očištění jahody přihnojovat. Výhoda je, že máme několik možností. My, co nemáme tedy jahody na folii, používáme granulované hnojivo pro jahody, to se jednodušší rozhodí kolem rostlinek, motyčkou se zakopne, no, a ti, co mají na folii jahody, tak ti použijí hnojivo to samé, ale v tekuté podobě a tím pádem rozpustí do konve a zalejí. Ta výživa je důležitá, protože tím podpoříme ten počáteční růst a samozřejmě podpoříme násadu květenství, což je samozřejmě velice, velice důležité.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je vlastně největším nepřítelem jahod?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nepřítelem. No, tak asi v první řadě mráz, protože nejhorší asi je, když jahody začnou kvést a přijde nějaký ten opožděný mrazík a třeba trvá nedej bože dva nebo tři dny, tak potom dochází k tomu, že středy těch květů úplně zčernají. A taky zase se setkávám s dotazy, co se stalo, co to je? A ono je to opravdu tím, že ty květy pomrzly a už z takových jahod nikdy nic, nebo z takových květů nikdy nic nesklidíme, a to je opravdu strašná škoda. Potom dalším asi škůdcem je květopas jahodníkový, to je takový velký tvrdý brouk poměrně a ten je tak mazaný, že on vlastně přežívá v srdíčkách těch rostlin, teď, když je teplo, tak začíná vylézat a těsně před květem si pěkně klade vajíčka do květů, pak si nahlodá tím svým nosíčkem tu stonku, nebo tu stopku od toho květu a květ se svěsí, postupně začne usychat a je to z toho důvodu, aby ta jeho larvička měla klid a aby se tam mohla dobře vyvíjet. Z toho důvodu by se teď ještě měl udělat před květem postřik proti tomuhle broukovi.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já hlásím je ještě jeden škůdce.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A který,
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A na toho ty jsi zapomněla, a to jsou ptáci. Já se přiznám, že nám ptáci teda dokázali spást prakticky polovinu úrody určitě. Dělali jsme přikrývání různými těmi sítěmi, no, bylo to úžasný, ptáci se tam nedostali, ale akorát ani my jsme se pak už nedostali k tomu sklízet ty jahody. A já jsem přišel na úžasnou věc, používám plašiče ptáků, je to černá maketa havrana, zavěsím to na provázet, aby se to těsně nad těmi jahodami pohupovalo a můžu vám říct úžasná věc, ptáci obloukem se našim jahodám vyhýbají. Ale pozor musí se to tam pověsit těsně předtím, než začneme sklízet, aby si na to moc nezvykli a zase jakmile je po sklizni, odstranit to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu mrazu, který by mohl třeba hrozit kolem těch zmrzlých v květnu, tak, jestli třeba stojí za to přikrýt to na noc nějakou plachtou nebo něčím?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Pokud jsou oblasti, kde budou hlásit, že se nějaký takový dejme tomu mrazík kolem -5 stupňů blíží, tak určitě by to chtělo ty jahody přikrýt, protože jinak z nich nebude nic.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My budeme za chviličku brát už telefonické dotazy, ale mám tu teď jeden, který už přišel právě prostřednictvím naší internetové adresy, kdy se vás ptají, že naše divačka pěstuje víc jak 5 let jahody, ale nemá prakticky žádnou úrodu nebo jen velmi malou, a má hodně velké listy a odnoží a málo jahod, čili to znamená hodně toho zeleného, nic červeného, nebo málo červeného, přitom hnojí chlévskou mrvou a slepičáky na podzim a Cereritem na jaře, používá i speciální hnojivo na jahody, tak dělá, co může, ale nic. Tak co poradíte?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekla, že tam toho dává až moc a z toho důvodu to přehnojení dusíkem právě způsobuje, že ty rostliny nasazují extrémní množství listů a odnoží a právě se to odráží na tom, že je těch plodů míň.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já bych měl ještě takovou poznámku, je takovým nešvarem, že si pěstitelé předávají ty odnože neznámých odrůd, to si vysazují a vlastně nevědí, co vůbec pěstují. Možná se vyplatí trošičku zainvestovat a vždy si pořídit kvalitní sadby, kdy víme, jaká to je odrůda, jakou má ranost, do jakých oblastí je vhodná, vyplatí se to a ta úroda pak stojí za to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V dnešní Zahrádkářské poradně jsou Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, téma jahody a první otázka od vás posluchačů. Přeji dobrý den.
osoba
--------------------
Také přeji dobrý den a měl bych tento dotaz. Někde jsem se dočetl, že jahodám prospívá kyselá půda, takže, kdybych trošku jaksi přihodil jehličnaté půdy takové té hrabanky, mělo by to nějaký význam v tomto smyslu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych byl trošičku obezřetný v tomto, protože jahody, ne že vyžadují kyselou půdu, ale kyselejší půdní reakci, ne zásaditou, v tom možná bude trošku ten rozdíl, spíš záleží, jak kyselou půdu máte a pokud u vás je opravdu zásaditá půda, pak by to ji chtělo přikyselit. My nemůžeme říct běžně do lesa a hrabte hrabanku a okyselte si to, my vám musíme říct kupte si rašelinu, kyselou rašelinu a tu můžete přidat těm rostlinám, anebo přímo speciální substrát pro jahody, který je kyselejší, ale opravdu záleží na Ph vaší půdy, protože zase extrémně kyselá půda by nebyla přínosem.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ph by mělo být asi 6 až 6,5.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Haló.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, už jste u nás.
osoba
--------------------
Výborně. Já vás hezky zdravím. Pana Kopřivu jsem chtěl poprosit, jestli se sežene někde ta maketa toho havrana, kterou bych potřeboval koupit nejenom na jahody, ale i na třešně? Sklízí mně kosové třešeň, ale jahody taktéž.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Poprosím, jenom stáhněte si vždycky ten rozhlas u vás, protože my pak to velice špatně slyšíme. Nicméně dá se ta maketa koupit, já to nemohu do éteru pustit, nicméně dá se, když půjdete do kvalitních zahrádkářských prodejen, já vím o jedné v Praze v Holešovicích, tam to mají, dá se to koupit a stojí to zhruba 3 stovky ta maketa.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A já bych ještě poradila, že dotvoříte tu maketu úplně jednoduchým způsobem tak, že když tomu umělýmu havranovi přiděláte peří, to znamená buď od slepic nebo když někde v lese najdete, tak je to naprosto ideální, protože, když se mu udělá třeba ocas dravce nebo křídla nějakýho káněte, tak tam nevleze už nic, kosáci se toho bojí, všichni prostě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mnoho rad najednou, ale jedna lepší než druhá. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás, já mám na pana Kopřivu takový dotaz, koupila jsem hnojivo na trávník proti krtkům, protože i v těch jahodách mi reje krtek, reje mi mezi rajskejma, můžu to tam taky hodit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Zabralo to na trávník?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, přesně, teď jsem se chtěl, Lído, tys mě vzala slovo, zabralo to na trávník ptáme se?
osoba
--------------------
Podle vašeho návodu, co jste měl v televizi ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Neměl.
osoba
--------------------
Ale jo, pan Kopřiva byl v televizi.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
V televizi jsem sice byl, ale v životě, v životě bych prosím tuto věc neukazoval. Já mám k tomu osobní výhrady. Takže opravdu nedávejte to na moji hlavu, já unesu hodně, ale tohle teda ne.
osoba
--------------------
Proboha, já tedy jsem zakoupila hnojivo na trávník proti krtkům, ale oni nerejou jenom v trávníku, ale rejou mezi zeleninou, no všude.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych to tam dala.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy bych se vůbec nevyjadřoval k této věci a k účinnosti té věci, to záleží na výrobci a na jeho solidnosti. Já se budu vyjadřovat k tomu, že vím, že existuje gel, a ten gel je proti krtkům, nebo lépe řečeno na likvidaci krtků a funguje velice dobře, mám to odzkoušené, takže to bych vám já poradil. Gel, ano gel proti krtkům a drobným hlodavcům.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych teda poradila, pokud to hnojivo zabralo výborně na trávníku a krtci zmizeli a přestěhovali se do jahod, použijte to ...
osoba
--------------------
To teprve teď použiju, nevím.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak použít i do jahod v tom případě.
osoba
--------------------
Jo, a ten gel, to se tam zapustí nebo to jsou plásty nebo ...?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ten gel je jako v tubě a z té tuby do těch děr, odhrnete si prostě tu hromádku krtčí a vymáčknete trošičku dovnitř, stačí malé množství, ono je to lákavé, voní to těm krtkům a jdou na to, chce to na co nejvíc míst dát. Když to dáte do 30 hromádek po zahradě, úplně úžasný.
osoba
--------------------
A oni pak mi utečou?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ne, vy je zlikvidujete, je to likvidační gel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Chudák krtek.
osoba
--------------------
On je chráněnej prej.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tam je to trošku v rozporu, jako to použití je možné na malých plochách na zahrádkách, ne samozřejmě nějaké hubení plošné.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych doporučila dýmovnice, jo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Další věc je možnost česnekové dýmovnice.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je stokrát lepší.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A to je repelent, tím vypudíte.
osoba
--------------------
Jediný řešení, který já mám, ho chytit do ruky a zaživa mu stahovat kůži.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to je sadistický.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je ještě horší než ten gel.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je teda sadistický.
osoba
--------------------
Mám ho 25 let.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak bych si ho nechala, to už ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To už je rodinnej příslušník.
osoba
--------------------
Z generace na generaci. Dobře, nebudu zdržovat. Přeju krásný den. Mějte se hezky, na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě další otázku přidáme k jahodám, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Tady Bílová Hana, Rožnov. Já bych se chtěla zeptat, když bych si chtěla vysadit jahody na balkon do truhlíku, jaké, jaké odrůdy nebo jak to nasadit, kolik do toho truhlíku se tak vejde těch jahod, aby nebyly tam umačkány?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Záleží, pro jaké jahody byste se rozhodla, pokud by se jednalo o jahody, které dělají převisy, tak zase, co se týká velikosti toho květináče nebo toho truhlíku, do 40 by vám úplně bohatě postačily 2 sazenice, pokud by to byl truhlík dejme tomu 60, tak 3, maximálně 4, ale zase záleží na tom, co byste si tam dala. Já osobně bych vám doporučila dát si jahody měsíční odrůdu Rujana. Plodí prakticky celoročně, to znamená až do mrazů, navíc je to rostlina, kterou budete sklízet po dobu asi těch 3 let, jahůdky jsou naprosto ideální, voňavé, jsou sice maličkaté, ale krásně voní a jsou ideální pro děti a navíc budete je sklízet prakticky každodenně, a to je určitě výhoda.
osoba
--------------------
Tak a ještě jsem se chtěla zeptat, kdybych chtěla nějaké ty větší jako ne ty měsíční, ale nějakou odrůdu jak bych řekla klasickou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, říkala jste, že jste z Rožnova, tak já bych vám doporučila odrůdu Dita, je to odrůda velmi plastická, která se hodí i do takových horších podmínek, do podhůří a ta by vám určitě udělala službu, jakou byste potřebovala.
osoba
--------------------
Dobře. Děkuju moc. Na shledanou. Pěkný den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A zřejmě ještě jednu otázku stihneme v našem vysílání. Dobrý den. Haló, haló, tak zatím otázka není. Já se ještě zeptám ..., máme ano, výborně.
osoba
--------------------
Haló.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy.
osoba
--------------------
Můžu říkat. Potřebovala bych zjistit, jestli můžu dát k jahodám rozležený a zředěný slepičák ještě teďka?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak slepičinec jako takový se dokonce dnes již prodává. Pozor, je samozřejmě vykvašený zfermentovaný, takže to nebezpečí popálení tam nehrozí. Pokud máte slepičinec domácí, tak je vždy nutné ho nechat vykvasit. Pamatuji si to z dětství, že po zahradách stály hrnce, kýble a v tom čpějící tmavě hnědá kapalina několik týdnů se nechala kvasit, a pak se musí ředit vodou a zalévat, takže opravdu opatrně. Vykvašený slepičinec je možné, ale opatrně, já bych si tu práci s tím nedal, já bych radši si koupil hotový, je to jednodušší a jistější.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byla poslední otázka k dnešnímu tématu, k tématu jahody. Za 14 dnů se tu opět potkáme a já připomenu, že si budeme povídat o rajčatech, jak se vysazují, co vyžadují, jaká je technika výsadby, jak se chrání před chorobami a před škůdci. Za 14 dnů s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou v Zahrádkářské poradně, spolupracovníci časopisu Receptář teď budou na webu dvojka.rozhlas.cz. Tam směřujte své otázky. Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.