Kudy kráčela česká historie? Hlasujte v anketě k 1000. dílu Toulek českou minulostí!

Místa a města

V neděli 24. srpna oslaví oblíbený pořad Toulky českou minulostí vysílání svého 1000 dílu. Jejich autor Petr Hořejš vybral 13 míst spojených s českou historií a jen vy rozhodnete, které z nich je pro Čechy to nejvýznamější.

U příležitosti výjimečné 1000. toulky českou minulostí spojí tento oblíbený pořad síly s Výlety s Dvojkou. Vaše hlasování vybere nejen to nejvýznamější místo pro naši historii, ale také místo, odkud odvysíláme speciální Výlety s Dvojkou v neděli 24. srpna. Hlasovat můžete do soboty 16. srpna do 14:00.

Tak neváhejte a staňte se součástí našeho vysílání. Je to jen na vás! Hlasujte v anketě v pravém bočním sloupci.

Archeoskanzen v Modré u Uherského Hradiště

Archeoskanzen Modrá 2013

Věrná replika palisádou a strážními věžemi opevněného sídliště (polozemnice, sídlo velmože, dílny aj.). Názorná a působivá ukázka života slovanských předků ve Velkomoravské říši.

 

Levý Hradec

Kostel sv. Klementa v Levém Hradci z pohledu od jihovýchodu

Národní kulturní památka, kostelík na Žalově (Roztoky u Prahy), kde v 9. století stálo opevněné hradiště prvního historického Přemyslovce knížete Bořivoje. V podzemí kostela jsou zbytky nejstarší křesťanské rotundy v Čechách.

 

Stará Boleslav

Pohled na kostel svatého Václava

U dveří kostela sv. Kosmy a Damiána v areálu jednoho z nejstarších strážních hradů přemyslovské domény ve středních Čechách byl v září 935 svým bratrem Boleslavem zavražděn kníže Václav, příští světec a patron české země.

 

Sázavský klášter

Sázavský klášter

Prastarý benediktinský klášter založený začátkem 11. století knížetem Oldřichem a opatem (později svatým) Prokopem, kdysi významné centrum slovanské vzdělanosti a cyrilometodějských tradic.

 

Anežský klášter

Anežský klášter na Františku

Zvaný na Františku (podle kostela sv. Františka v Praze). První konvent klarisek (žen), vzápětí i minoritů (mužů), vzniklý (patrně) roku 1231 z iniciativy dcery Přemysla Otakara I. a sestry Václava I., princezny Anežky, od roku 1989 Svaté Anežky České – velké osobnosti našich dějin.

 

Kutná Hora

Pohled na menhiry s výhledem na Kutnou Horu

Od roku 1300, kdy tu král Václav II. začal razit slavné české groše, vyrostla Kutná Hora za velké stříbrné horečky v druhé největší město v českém státě hned po Praze. Katedrála sv. Barbory je dodnes jeho architektonickou pýchou. Velké stavby Lucemburků vyrostly na pokladech zdejšího stříbra – třetina evropské produkce byla ve středověku odtud. Město dramatických osudů, kdejakým vládcem ziskuchtivě dobývané. Také rodiště J. K. Tyla a J. E. Vocela.

 

Olomouc

Město Olomouc

Překrásné město s dlouhou a komplikovanou historií. Od časů knížete Břetislava sídlo údělného knížectví, později opakovaně hlavní město Moravy, sídlo druhého biskupství i druhé univerzity v našem státě (1573). Město, jehož dějiny jsou poznamenány permanentní rivalitou s Brnem. Roku 1306 zde byl zavražděn poslední Přemyslovec, 18letý Václav III. V prosinci 1848 byl v Olomouci jmenován panovníkem habsburské říše stejně starý císař František Josef I.

 

Zbraslavský klášter (Aula Regia)

Letecký pohled na Zbraslavský klášter

Kdysi slavný cisterciácký klášter bílých či šedých asketických, manuálně pracujících a zbožných řeholníků. Konvent založený Václavem II. (1291–1292). Jeho opati významně ovlivňovali českou politiku a po vymření Přemyslovců inspirovali nástup Lucemburků (opat Petr Žitavský). V konventním chrámu Panny Marie bylo pohřbeno několik Přemyslovců, mj. Václav II. a Eliška Přemyslovna. Husité klášter do základů vyvrátili. Ale i pozdější historie areálu je pozoruhodná.

 

Kralice nad Oslavou

Zřícenina tvrze v Kralicích nad Oslavou

Jihomoravská obec, kde v někdejší tvrzi u kostela v letech 1578 až 1622 fungovala tajná českobratrská tiskárna. Pod tichou patronací feudálního pána ze zámku v blízké Náměšti nad Oslavou, evangelíka Jana ze Žerotína, zde biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav se spolupracovníky v přísné ilegalitě vydal vynikající biblický český překlad – památnou Bibli kralickou (6 svazků, pak opakovaně i jednosvazkovou). Tvrz za třicetileté války zanikla, ale na jejím místě vznikl historický památník Bible kralické (arch. J. Fuchs).

 

Polná

Expozice o hilsneriádě a antisemitismu v Rabínském domě v Polné

Historické městečko na Vysočině s mnoha památkami (hrad, zámek, kostely, stará elektrárna, výtečné muzeum aj.) a s pohnutou historií. Významnou postavou konce středověku byl učitel a guru Jiřího z Poděbrad, zdejší feudální pán Hynce Ptáček z Pirkštejna (+1444). K časům politických zápasů mladého TGM se váže proslulá „rituální polenská vražda“ Anežky Hrůzové – známá hilsneriáda. Pro nás je však mimořádně inspirativní kapitolou dějin seznámení s místní muzeální expozicí staré školy, třídy, kabinetu a bytu učitele (z roku 1866). Je vhodným místem k reminiscencím na vývoj školství a povinné školní docházky od tereziánských časů (1774).

 

Slavkov u Brna

Antoine Vernet: Napoleonova armáda v bitvě u Slavkova

Památková rezervace, především však impozantní barokní zámek, kde bylo uzavřeno příměří po legendární bitvě tří císařů (prosinec 1805). Ta se odehrála západně od Slavkova (velitelské stanoviště Napoleonovo vrch Žuráň, Mohyla míru na Prateckém kopci). Slavkov je zároveň spjat s historií hrabat Kouniců. (Václav Antonín byl kancléřem Marie Terezie, jeden z jeho potomků, také Václav, byl švagrem hudebního skladatele Antonína Dvořáka.)

 

Cheb

Cheb, Náměstí Jiřího z Poděbrad

Původně pohraniční falc Friedricha Barbarossy a dějiště svatby Václava II. se stala českou državou (zástavou) za Jana Lucemburského. V únoru 1634 zde byl vražedným spiknutím uzavřen jeden z nejdramatičtějších příběhů naší historie – životní oblouk geniálního manažera, vojenského podnikatele (vlastní armáda, rozkvět Jičína), problematického vojevůdce a největšího věřitele Habsburků, jakož i bezohledného vydřiducha a korupčníka vévody Albrechta z Valdštejna.

 

Klementinum

F. B. Werner: Pohled na staroměstské Klementinum, kolem 1740 (stavba koleje Carlo Lurago od r. 1653)

Obrovitý barokní areál, který po příchodu do Prahy v polovině 16. století vybudovali u paty Karlova mostu jezuité. Do svých zdí pojalo Klementinum famózní objem historických příběhů a dramat. Mj. zde sídlila univerzita, arcibiskupský seminář, slavné Akademické gymnázium, tiskárny, knihovny. Ke Klementinu se vážou počátky české astronomie a meteorologie (Astronomická věž), prvořadé hudební a kulturní události (Zrcadlová síň), jakož i životní příběhy bezpočtu osobností (Koniáš, Dobrovský, Šafařík, dvě generace obrozenců, ale i např. novodobý Tomáš Halík aj.). Klementinum je kamenným památníkem českého novověku.