Kudy chodím, tudy sleduji, jak lidé mluví, přiznává bohemistka Alena Andrlová Fidlerová
Čeština je jazyk, ve kterém vnímáme svět, připomněla bohemistka Alena Andrlová Fidlerová, která do studia Českého rozhlasu přijela na koloběžce. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Prozradila, že trpí nemocí z povolání. „Kudy chodím, tudy sleduji, jak lidé mluví. A hned si zapisuji, pokud slyším nějaké neobratné nebo dvojsmyslné vyjádření.“
Co si myslí, když jí přijde mail s hrubkami? „Důležitější je kultivovaně a srozumitelně mluvit nebo psát text, který má hlavu a patu. Pravopis je v nás sice hodně zakořeněn, ale do 19. století byl benevolentnější. Třeba městští písaři mohli s pravopisem zacházet velmi volně. Důležitější bylo úhledné a čitelné písmo.“
Základem češtiny je jazyk z konce 16. století
Čeština se ocitla na rozcestí v době národního obrození. „Doboví vzdělanci mohli vzít jako základ jazyk, kterým se běžně mluvilo na vesnicích, ale neexistovala v něm náročná literatura. Rozhodli se pro češtinu z konce 16. století, kdy se česky mluvilo i na královském dvoře,“ připomíná Alena Andrlová Fidlerová.
Mnoho lidí nadává na přebírání slov. „To se dělo vždy. Buď si cizí slova adaptujeme, nebo vznikne nový název. Třeba zavináč. Některé výrazy jsou zdomácnělé, nevíme, že to původně byla německá slova. Třeba slovo ‚dík‘ nebo ‚muset‘. Čeština je hravá a kreativní,“ uzavírá odbornice.
Jak vzpomíná na olympiádu z češtiny? Mají jiné jazyky víc pádů, než má český jazyk?
Související
-
Spojil jsem běh s češtinou, prozradil bohemista Jarmil Vepřek
Jak vznikla přezdívka „Běžící češtinář“? Co dělá češtinu tak zajímavou? Co o člověku prozradí jeho psaný projev? Má smysl školní povinná četba? Moderuje sestra Angelika.
-
Host: bohemistka a básnířka Jana Hradilková
Proč s Jiřinou Šiklovou spoluzaložila „Gender Studies“? Jaké je poslání „Občanského sdružení Berkat“?
-
Domluvíme se spolu? Aneb čeština a její proměny
Čeština má svátek! Od roku 1999 se 21. únor slaví jako Mezinárodní den mateřského jazyka. Slavit mohou i ti, kteří na zeměkouli mluví dalšími sedmi tisíci jazyky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.