Kryl byl nesmlouvavě osobní. A bral lidem iluze, myslí si Ivan Hoffman
Mlčet k něčemu, co není v pořádku, je blbost, soudil Kryl. I po revoluci říkal, co si myslí. Jenže to už jste to slyšet nechtěli.
„Kryl po roce 68 odešel do emigrace jako rebel a tím rebelem zůstal navždy,“ vzpomíná Ivan Hoffman.
„Vždycky říkal, co si myslí. Vůbec nedělal kompromisy. Byl opakem diplomata. Logicky se stal kritikem toho, co se po listopadu podle něj dělalo špatně.“
Vadil mu klientelismus, kdy se prezident Havel obklopil kamarády. Vadilo mu, že v politice nejde o hodnoty, ale o peníze. Nikdy politikům neodpustil rozdělení Československa.
Proti všem. A sám. Vždycky
„Cítil, že věci jdou špatným směrem. Říkal lidem, co nechtěli slyšet. Bral iluze a k tomu byl nesmlouvavě osobní.“
Nikdo mu ale neoponoval. Nešlo ho vyloučit, exkomunikovat. Byl symbol, idol. Nebylo možné ho zavrhnout, ale byl v té kritice nepochopený. „Zůstával osamocen a vlastně se vracel do izolace, ze které po revoluci jen na krátko vystoupil.“
Umřít na zklamání ze společnosti
Jeho životní příběh je podle Hoffmana podobný Čapkovi. „Jsou lidé, které z toho, co se děje ve společnosti, bolí srdce. Já jsem na to asi velký cynik. Taky mě věci štvou, ale vím, že na to neumřu. Nejsem Kryl, nejsem Čapek.“
V sobotu 12. dubna uplyne 70. let od narození Karla Kryla.
Co si Ivan Hoffman myslí o současném sporu koalice kvůli financování zdravotnictví? Jak vidí prodloužení těžby na Dole Paskov? Změní prohra v prezidentských volbách na Slovensku Ficovu politiku? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
