Krása zvítězí, věří přední česká estetička Věra Beranová, dcera slavného malíře
„Nedovedl promarnit jediný den,“ říká o akademickém malíři Aljo Beranovi jeho dcera, významná estetička a kunsthistorička Věra Beranová. Ačkoliv dnes bydlí v Praze, do Olomouce se ráda vrací. Ve zdejším Vlastivědném muzeu je až do konce roku k vidění výstava Beranových děl s názvem Z mého života.
Věra Beranová se narodila v roce 1947 v Olomouci do umělecké rodiny. Matka byla klavíristka, pracovala jako korepetitorka a sbormistryně opery a baletu v olomouckém divadle. „Jako dítě jsem byla na všech předpremiérách. Tajně, aby mě nevyvedli,“ usmívá se Věra Beranová.
Už v dětství prý pochopila, že nebyla obdařena talentem ani výtvarným, ani hudebním, ale k umění ji to přirozeně táhlo. Proto vystudovala estetiku, dějiny umění a také filozofii a historii. Pedagogicky působila na několika našich univerzitách, pravidelně publikuje doma i v zahraničí a vydala několik knih.
Kam se ta Florencie na Olomouc hrabe!
Věřin tatínek se sice narodil v polském Krakově, ale v Olomouci prožil celý život. „Procestoval téměř celý svět, ale do Olomouce se stále vracel,“ vzpomíná paní Věra. „Kam se ta Florencie na Olomouc hrabe,“ prohlásil prý po návratu z Itálie.
Po roce 1945 se Aljo Beran podílel na znovuobnovení olomoucké univerzity, spolupracoval s J. L. Fischerem. „V tu dobu vytvořil logo pro univerzitu, které funguje dodnes, což je naprostá rarita,“ říká paní Věra. Za svého života měl na 120 výstav, dalších asi 20 bylo uspořádáno po jeho smrti.
Životní krédo Věry Beranové? „Je to asi dáno výchovou tatínka, že vyznávám jakousi povinnost. Když máte tři děti, nic moc jiného ani vymýšlet nemůžete. A potom si moc vážím jakékoliv kreativity mezi lidmi,“ vyznává se. Naše doba tomu prý nenahrává, ale paní Věra je optimistka. Věří, že krása zvítězí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
