Krádež v občanské záložně

Občanská záložna náměstí Republiky před první světovou válkou
Občanská záložna náměstí Republiky před první světovou válkou

Ten případ představuje zajímavou a poměrně hlubokou sociální sondu do způsobu života obyčejných lidí na malém dělnickém předměstí. Svědčí o snaze držet při sobě a pomáhat i těm, kteří si to nezaslouží.

Ráno 17. ledna 1926 zjistila uklízečka Marie Majdová, že dveře Občanské záložny na náměstí Republiky v Brně-Husovicích nejsou zamčené. A že zloději nejspíš vykradli pokladnu se skoro 23 000 korun. Paradoxně přímo naproti mělo sídlo husovické policejní komisařství.

Jakoby pachatelé měli klíč

Vyšetřovatelé vrchní policejní rada Viktor Sobotka s inspektorem Antonínem Rudolfem našli na místě činu stopy tří pachatelů v popelu. Jeden z nich musel být bosý. Na dveřích záložny ale nebyly žádné stopy po násilném vniknutí. Jakoby pachatelé měli klíč.

Klíče měly jen tři osoby: šéf záložny, jeho zástupce a právě uklízečka, pobožná vdova, která v záložně uklízela už třetí rok. Její 23letý syn Jan byl ale sedmkrát trestaný za krádeže a ublížení na zdraví. Když si pro něj četníci přišli, měl tenhle nezaměstnaný muž u sebe 4000 korun.

Předmět doličný v hnoji

Mezitím jeden sedlák hlásil nález vrtačky v hnoji. Sháněl se prý po ní u něj František Vybíral, ale on radši zavolal četníky. František Vybíral byl ve svých 23 letech už 17krát trestaný a jako vyučený zámečník určitě věděl, jak rozpárat kasu.

Majitel obchodu s železářským zbožím potvrdil, že si u něj Vybíral vrtačku před týdnem kupoval. I když stopy na kase odpovídaly zahnutému vrtáku z vrtačky, Vybíral svou vinu popíral. Alibi na kritický večer mu potvrzovala matka a bratr. Při domovní prohlídce se ale u něj našlo přes 5000.

Usvědčil ho kovbojský klobouk

Identifikovat pachatele měla svědkyně, která tehdy v noci ze 16. na 17 ledna viděla dvě osoby ve tmě. Bezpečně poznala Majdu, u Vybírala si nebyla jistá. Nakonec rozhodl kovbojský klobouk, který popsala u jednoho z pachatelů. Právě takový měl totiž Vybíral při zatčení na hlavě.

Zbývalo najít posledního pachatele. Kriminalisté podle spisů vytipovali Leopolda Pleskota. Třicetiletý Pleskot byl pětkrát trestaný za podobné zločiny jako Majda. Jeho alibi na kriticko noc mu ale potvrdila jeho milenka i další čtyři lidé z její domácnosti. Ve sklepě ale u něj našli 7000 korun, tj. prakticky přesně třetinu lupu.

Peníze jako důkaz nestačí

Majda popíral, že by se s Pleskotem znal, i když později přiznal, že kasu s Vybíral vybílili. Bosý byl prý vybíral, aby v bytě pod záložnou nebylo slyšet jeho kroky. Stejnou verzi podal pak i Vybíral. Proč ho oba kryli?

Soud proběhl 6. května 1926 v Brně. Vyslechnuty byly desítky dalších svědků. Porota rozhodla, že František Vybíral a Jan Majda jsou vinni. Vybíral dostal dva a půl roku těžkého žaláře a Majda dva roky, protože bylo přihlédnuto k jeho úplnému doznání.

Nedostatek důkazů

Leopold Pleskot byl pro nedostatek důkazů osvobozen. Majda s Pleskotem se za několik let oženili a dle dochovaných záznamů zřejmě vedli řádný život. František Vybíral však v majetkové trestné činnosti pokračoval i ve 30. letech a zemřel v roce 1949.

Účinkují: Libor Hruška, Kamil Halbich, Zdeňka Sajfertová, Eva Kodešová, Kryštof Krhovják, Michal Švarc, Miloš Mazal, Pavel Rímský

Scénář: Bronislava Janečková a Jiří Skoupý

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Jiří Skoupý