Korintský průplav. Snil o něm Caesar, Caligula i Nero. Otevřít se ho podařilo až v 19. století
Vodní kanál dlouhý 6346 m a spojující Korintský a Saronský záliv v Egejském moři byl slavnostně otevřen 25. července 1893. V porovnání s ostatními jsou jeho parametry celkem skromné: je široký max 24 m a hluboký jen 8 m. První plány na vybudování průplavu jsou doloženy ze 7. st. př. n. l. Smělý plán vládce Periandra byl ale moc drahý a nakonec vznikla jen jeho „suchá“ verze: silnice s dřevěnými kolejnicemi, po kterých otroci přetahovali lodě z jednoho zálivu do druhého.
O vybudování průplavu neúspěšně usilovali i tři římští císaři – Julius Caesar, Caligula a Nero. Neodradila je ani nepříznivá věštba, která se však u všech tří naplnila. Zemřeli předčasně násilnou smrtí.
Sen mnoha generací Řeků se splnil až v druhé polovině 19. století. Zákon umožňující stavbu průplavu schválila řecká vláda v roce 1869, o 13 let později práce začaly a 25. července 1893 bylo hotovo.
Vápencové stěny kanálu však byly nestabilní a už od jeho otevření docházelo k soustavným sesuvům půdy, bylo tedy potřeba vybudovat opěrné zdi téměř na polovině délky průplavu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
