Koníčci a koníčky

Otázka:
Prosím o vysvětlení správné koncovky ve spojení: Koníčky běželi n. běžely, případně musíme spisovně použít koníčci – pak jistě – běželi?

Děkuji. Jiranová

Odpověď:
Čistě formálně je tvar koníčky neživotný, označili bychom jím např. dřevěné hračky v podobě koníčka a v přísudku bychom psali -y: hotové dřevěné koníčky stály vyrovnané v krabici v truhlářově dílně.

Tvar koníčci je naopak životný a označili bychom jím např. malé (mladé, nedospělé) koně nebo ho použili pro vyjádření citového vztahu ke konkrétním živým koním, a to jakéhokoli vzrůstu a stáří, a psali bychom v přísudku -i: moji zlatí koníčci pro mě byli vším.

Rozlišování živých koní a předmětů ve tvaru koně se však nemusí zcela důsledně odrážet v užití životných a neživotných tvarů. I o hračkách lze říci na výstavě hraček byli krásní dřevění koníčci nebo dřevění houpací koníčci na náměstí byli pro děti lákavou atrakcí a taková spojení jsou v praxi poměrně hojná.

Není vyloučeno ani užití neživotného tvaru pro živé koně, ale na rozdíl od předchozího typu je v praxi doloženo zcela okrajově, např. v nářečním textu písně J. Nohavici (koníčky sa polekaly). Také např. dítě při hře s dřevěnými koníčky může užít větu, kterou bychom zapsali koníčky běžely svůj první závod, ale v praxi se taková spojení téměř neužívají.

Z pravopisného hlediska je třeba vždy dodržet psaní -i v přísudku při užití životného tvaru koníčci a psaní -y při užití neživotného tvaru koníčky, a to bez ohledu na to, zda těmito tvary označujeme živé koně, či neživé předměty, které je tvarem připomínají.