Koněspřežka mezi Budějovicemi a Lincem začala fungovat 1. srpna 1832. Vozy tažené koňmi přepravovaly hlavně sůl a dřevo
V Jihočeském kraji bývala vždycky bída a nouze o práci. A tak přišla mnohým lidem koněspřežná dráha vhod. V Bujanově přinesla možnost výdělku, či přivýdělku – při prodeji vyhlášených bujanovských koláčů.
Pořad Vltavín věnujeme připomínce výročí události, která se datuje k 1. srpnu 1832. V tento den byl zahájen provoz koněspřežky na trase České Budějovice – Linec.
Na trati, která měřila bezmála 129 kilometrů, bylo deset stanic. O stav trati se starali strážní sloužící žijící ve 52 strážních domcích, do nákladních i osobních vozů zapřahali kolem 800 koní.
My se vypravíme do Muzea koněspřežky v Bujanově, kde si připomeneme principy fungování koňky, ale i slavné bujanovské koláče. A pak se vydáme do českobudějovického státního archivu a budeme se probírat fakturami, smlouvami, oběžníky a dalšími papíry, které s koněspřežkou souvisely.
Na trati jezdilo, nebo bylo k jízdám připraveno 762 nákladních a 69 osobních vozů. Přepravovaly hlavně obchodní náklad, nejčastěji sůl a dřevo.
Osobní vozy pro přepravu lidí jezdívaly pouze v létě a dá se říci, že se podobaly dostavníkům. Podle třídy v nich bylo od šesti do čtyřiadvaceti míst. Jedna cesta trvala 14 hodin. Vozy na ni vyjížděly v pět hodin ráno z každé hlavní stanice, tedy Budějovic i Lince. Soupravy se míjely, přesněji řečeno křižovaly, u hornorakouského Kerschbaumu.
Související
-
Karel Krautgartner byl jeden z nejlepších kapelníků, které jsem v životě potkal, vzpomíná Laco Déczi
„Rozhlasový orchestr Karla Krautgartnera byl ohromná škola. Naučil jsem se tam číst noty a lidi kolem měli velikou trpělivost. A Krautec byl vynikající muzikant i aranžér.“
-
Historii řádu maltézských rytířů můžete poznat do detailu díky publikaci o českém velkopřevorství
Knihu České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách představuje knihovnice Helena Stejskalová. Dále pořad přináší rozhovor o nejkrásnější knize roku.
-
Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?
Velmi komplikovanou postavou naší historie je Emil Hácha. Prezidenta sloužícího v nejtěžším období novodobého státu společnost odsoudila ještě v posledních chvílích života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
