Komu patří Královec? Jeho nárokování by bylo absurdní i pro samotného Přemysla Otakara II., odpovídá historička

24. říjen 2022

Kalinigradská oblast je území mezi Litvou a Polskem, kde žije zhruba půl milionu lidí. Součást Ruska se rozkládá na 15 tisících kilometrech čtverečních a je strategickým místem u Baltského moře. Dřív ale patřila Polsku, Německu i Litvě. Až do roku 1946 se dnešní Kaliningrad jmenoval německy Koenigsberg, česky Královec. Jaká jsou historická fakta? Odkud se české „právo“ na Královec vzalo?

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 24. 10. 2022

Recese hlavně na sítích o „referendu“ navazující na roli českého krále a údajného zakladatele Přemysla Otakara II., která by měla vést až k připojení k Česku, vzbudila nemalé emoce. Polsko-české téma se objevilo i v médiích, včetně například fotografie „českého pohádkového krtečka“ posazeného na pozadí Kaliningradu – a nejen to. 

„Často nám vlastní životy a události připomínají něco, co jsme se učili v dějepisu. Ale tyto paralely obvykle pokulhávají. Protože se historické události odehrály v jiných souvislostech,“ odpovídá historička Eva Doležalová na otázku, jestli jde o čistou ironii, nebo historickou skutečnost.

Čtěte také

Klíčovou postavou byl ve 13. století český král z rodu Přemyslovců – častokrát nazývaný „král železný a zlatý“ – Přemysl Otakar II.

„Jeho cesta na královský trůn byla komplikovaná: původně se s ním nepočítalo, byl totiž mladším synem. Ale osud tomu chtěl, a tak po smrti svého otce Václava usedl roku 1253 na český stolec. Tehdy začal strmý vzestup českého království a jeho velká kariéra. Měl úžasnou pověst a jeho říše se rozkládalo od Baltu k Jadranu,“ popisuje historička.

Otakar II. a němečtí rytíři

Každý středověký panovník tehdy musel počítat s mimořádně silnou pozicí hlavy katolické církve sídlící ve Vatikánu – papeže. Tehdy byl papežem výrazný Inocenc IV., kterého Přemysl Otakar II. potřeboval i k potvrzení své vlády v rakouských zemích. Také mu pomáhal v jeho expanzivní politice.

Čtěte také

Tehdejší svět patřil křížovým výpravám, „které nesměřovaly jen do Svaté země, ale také na některá francouzská území. Byla i reakcí na některá nová etnika, mezi která patřili Mongolové, kteří se v tuto dobu dostávali do Evropy,“ popisuje historička Doležalová.  

Jedna z tehdejších křížových výprav vedla až do oblasti jihovýchodního Baltu, kde žili pohanští Prusové. Přemysl Otakar II. tehdy také potřeboval jít na pomoc Řádu německých rytířů. Do čela výpravy se postavil v lednu 1254. Výsledkem bylo přijetí Řádu pod ochranu, kdy jim vydal slavnostní privilegium. 

Pozdější kronikáři jako například Přibík Pulkava z Radenína ve své Kronice české velkolepě popisuje události tehdejší doby.

Čtěte také

„Je k tomu ale potřeba být realističtí – Přemysl Otakar II. totiž pravděpodobně ke Královci vůbec nedošel. Zřejmě se tehdy oteplilo, oblast byla bažinatá a nebylo jednoduché pokračovat. Navíc ho zastihla zpráva o úmrtí papeže Inocence IV. I proto se musel vrátit domů,“ uvádí historička.

Historik Josef Žemlička ve své monografii o Přemyslu Otakaru II. píše: „Strategickou oporou řádové moci v Pobaltí se měla stát nová a delší dobu chystaná pevnost nazvaná po českém králi Královec. Sám Otakar měl navrhnout místo, kde by ji měli němečtí rytíři založit. To je ale fikce, neboť z časových důvodů se aktu založení města a hradu Královec nemohl osobně zúčastnit.“

Takže nedošlo na položení základního kamene, základů pevnosti či hradu, nezůstala tam ani vojenská výprava. Byla to velkorysá pomoc a ochrana Řádu německých rytířů, kteří mohli v této oblasti hospodařit a také sobě podřizovat nově dobytá území.

Jen vtip?

A tak nám z celé této velké události zůstává především vtip, o kterém se říká, že osvobozuje. Stejně jako nedostatek velkorysosti a porozumění pro humor. Historické události jsou zneužívány pro ospravedlnění neospravedlnitelného.

Čtěte také

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli český král Přemysl Otakar II. stál v čele křížové výpravy a nezaložil město Královec, historička Doležalová odpovídá:

„Stál v čele křížové výpravy, ale trvalé zisky se mu nepodařilo zajistit. A co se týká Královce, došel do jeho blízkosti a pravděpodobně o tomto místě uvažoval jako o strategickém bodu. Zřejmě dal pouze souhlas k založení nějaké pevnosti, ze které pak vyrostlo město Královec.“

A dodává: „Toto území nikdy nepatřilo k českým zemím a nárokování by bylo pravděpodobně absurdní i pro samotného Přemysla Otakara II.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související