Kompromis ve vztahu může být past. Důležitější je pochopení partnera

Podle terapeuta Luciana Kantora může být kompromis dobrým výsledkem, často je ale špatným začátkem. Mnohem důležitější než samotný kompromis je podle něj konsenzus, při kterém se neztrácí vzájemná blízkost.

Čtěte také

Stabilita vztahu stojí především na přátelství. Terapeut Jan Vojtko radí, jak budovat pevný vztah

„Kompromis je technická záležitost. Přijdeme s nějakým návrhem a ten pak ořezáváme, aby byl přijatelný pro obě strany. často ale neřešíme hlubší otázky, proč něco chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje terapeut.

Jako příklad uvádí situaci, kdy jeden z páru jezdí rád na chatu, a druhý ne. „Je úplně jedno, jestli se ti dva domluví na kompromisu, že tam budou jezdit ob týden. Pokud se nezodpoví otázka, proč tam jeden z nich nechce jezdit a druhý ano, dlouhodobě to fungovat nebude.“

Nejdřív potřeby, až potom řešení

Řešením je podle Kantora pochopení druhé stran. Právě to vytváří blízkost a prostor pro společné hledání cesty.

„Kompromis může fungovat ve chvíli, kdy partneři chápou potřeby toho druhého a společně hledají cestu dál. Problém ale často je, že páry vůbec nevědí, co se odehrává na druhé straně. Jdou rovnou k řešení, aniž by nejdřív pochopily podstatu problému,“ říká.

Čtěte také

Vymezování vlastních hranic, nebo sebestřednost? Rozhoduje kontext, říká psycholog Dastlík

Základem je proto mluvit o svých potřebách a nepřicházet hned s hotovým návrhem. A pokud už partner s konkrétním řešením přijde, je dobré nejdřív zjistit, co za ním stojí.

Důležité podle terpeuta také je nebrat podobné situace osobně. To, že partnerovi něco vadí, ještě neznamená, že ten druhý dělá něco špatně. Jde spíš o novou informaci, se kterou mohou oba společně pracovat.

Právě v tom se konsenzus liší od kompromisu. Nejde o úpravu hotových návrhů tak, aby byly přijatelné pro obě strany, ale o společné hledání řešení,“ uzavírá Kantor.