Komentátor Petr Hartman: Veto rozpočtové novely je symbolickým gestem. Vládní většina prosadí svou

Napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem nepolevuje. Před týdnem Babišova vláda ostře zkritizovala Ústavní soud, který má na stole prezidentovu kompetenční žalobu kvůli blokování Pavlovy účasti na summitu Severoatlantické aliance. O dva dny později Petr Pavel vůbec poprvé vetoval zákon současné vlády, což premiér Andrej Babiš označil za nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické.

Vetovaný zákon se týká rozvolňování pravidel pro veřejné rozpočty. „Už v minulosti se právě k novele zákona o rozpočtové odpovědnosti kriticky vyjadřoval. Nebyl sám a nejde pouze o výroky z úst představitelů opozice, kde se to očekává, ale také z úst různých ekonomů, představitelů Národní rozpočtové rady a tak dále,“ připomíná komentátor Petr Hartman.

Čtěte také

Politolog Milan Školník: Přímá volba dává prezidentovi jakýsi „boost“. Měly by být zpřesněny jeho pravomoci

Prezidentské veto podle něj není překvapením. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře se dá zároveň očekávat, že bude poslanci přehlasováno. „Vzhledem k tomu, že ohledně zákona nebyly zásadní rozpory uvnitř vládního tábora, si musí být dobře vědom, že to gesto je pouze symbolické, že vládní většina zkrátka prosadí svou.“

Prezident tak nemá reálnou šanci bránit vládní většině v prosazování programu a veto využívá s cílem otevřít diskuzi o problematické novele. „I bez veta prezidenta se zrovna o tomto problému velmi diskutovalo. Takže pak je otázka na zvážení prezidenta a jeho okolí, zda zrovna v tomto případě veto využít, nebo zda s výhradami zákon podepsat,“ dodává Hartman.

Neudržitelná situace

Hlava státu vyzývá k dialogu, Andrej Babiš se scházet nechce, nebude-li to nezbytně nutné. Podle komentátora jde o dloudobě neudržitelnou situaci.

„Pokud vnímají dění v této zemi, tak jim by to nemělo příliš dlouho vydržet. Když se podíváme například do průzkumů veřejného mínění, většina společností neoceňuje tento konflikt a naopak si myslí, že by být neměl, že nepřináší příliš pozitivního pro tuto zemi.“

Větší komunikace mezi prezidentem a premiérem by podle něj mohla přispět uklidnění situace. „Pokud k tomu nedojde, obě strany z konfliktu budou spíše poškozeny, než že by vyšly posíleny,“ myslí si Hartman.

Další třecí plochy? Ukrajina i rozpočet

K dalšímu jitření emocí pravděpodobně dojde ve chvíli, kdy se Ústavní soud bude zabývat pravomocemi prezidenta. „Vzhledem k tomu, že účastníci sporu nebyli schopni spolu komunikovat a nějak se dohodnout, se spor vyostřil, takže o tom musí rozhodovat Ústavní soud. Tomu de facto nic jiného nezbývá,“ konstatuje komentátor.

Čtěte také

Expertka Denisa Hejlová: Sociální sítě jsou součástí DNA Babišovy vlády. Ankara ukázala dva komunikační styly

Kromě kompetenční žaloby může být třecí plochou ale i zahraniční politika vlády, například v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Je to otázka toho, jakým způsobem se chce Česká republika nadále zapojit do pomoci Ukrajině, jako to dělají jiné evropské země,“ poznamenává Hartman.

„Třecí plochy mohou nastat opět kolem toho, jakým způsobem vláda připraví návrh státního rozpočtu na příští rok. Pokud to bude nějaký návrh, kdy bude schodek zase dramaticky narůstat, dá se čekávat, že prezident to nepřejde mlčením a že se k tomu bude vyjadřovat,“ dodává.

Zajímavá podle něj bude také situace po senátních a komunálních volbách. Komentátor očekává přeskupení v horní komoře parlamentu, která se může zásadně promítnout do atmosféry na české politické scéně a následně i do vztahů mezi Hradem a vládou.