Komentátor Hartman: Pozice Babiše není jednoduchá. Když se mu povede kampaň, může přijít o partnery

Pokud většinu mandátů ve Sněmovně nezíská hnutí ANO, chtěl by jeho předseda Andrej Babiš sestavit menšinovou vládu. O koho by ji mohl opřít? „Naráží, alespoň nyní, na komplikace typu výroku Tomia Okamury, který hovoří o tom, že SPD by se nespokojilo s tím, že by podporovalo menšinovou vládu. Že by chtělo být součástí vlády,“ poukazuje Petr Hartman.

„Pak je otázka, zda by se hnutí ANO s SPD dohodlo, a hlavně, zda by mělo dostatek křesel ve Sněmovně k tomu, aby mohlo většinově vládnout. Pokud ne, tak by potřebovalo minimálně toleranci nebo podporu další strany mimo vládu,“ nastiňuje komentátor Českého rozhlasu.

Čtěte také

Politolog Kopeček: Hnutí ANO nabralo odstíny krajní pravice. Vláda populistů je velmi pravděpodobná

Menšinovou vládu v koalici se sociálními demokraty, podpořenou komunisty, vedl Babiš v předminulém volebním období do roku 2021. „Tento model by teoreticky šel zopakovat, ale je daleko komplikovanější v tom, že například hnutí Stačilo! je tvořeno kandidáty za sociální demokracii a KSČM, SPD přibrala na kandidátky představitele Svobodných, PRO a Trikolory. Například Tomio Okamura tím pádem nemůže dát stoprocentní záruku za to, že klub zůstane jednotný,“ míní Hartman.

„Takže jeho pozice není úplně jednoduchá. Zároveň je komplikovaná v tom, že si ověřil, že když se mu povede kampaň a přitáhne na svou stranu voliče stran, které jsou potenciálně koaličními partnery nebo ochotny na vládní úrovni spolupracovat, tak se může stát, že jejich hlasy propadnou, protože těsně neprojdou do sněmovny. Potom by Andrej Babiš neměl s kým spolupracovat. Samozřejmě má zájem na co nejlepším výsledku hnutí ANO, ale zároveň nemůže mít zájem na tom, aby výsledek SPD, Stačilo! a případně Motoristů byl takový, aby byli hodně oslabeni,“ domnívá se komentátor.

Ostrá kampaň

Dlouho očekávaný program představilo hnutí ANO minulý čtvrtek, kdy zahájilo ostrou fázi kampaně. V řadě bodů si notuje s Motoristy i s komunisty. „Přišlo s programem, že nabídne lidem lepší život a nabídne ho prakticky všem. Sice má pět priorit, ale pak jsou kapitoly různě rozepsány tak, že by si měli polepšit úplně všichni, že by měli dostat více peněz. Zároveň by, formou různých slev a snižování daní, mělo do státního rozpočtu tímto způsobem přitékat méně peněz,“ poukazuje Petr Hartman.

Čtěte také

Politolog Kubáček: Sledujeme předvolební cvičení na téma ‚nevyděsíš prázdnou kasou‘. Rozhodnou debaty

Vedle nižších daní slibuje hnutí ANO konec reforem, které zavedla vláda Petra Fialy (Spolu, ODS) a konec Green Dealu. Peníze do státního rozpočtu chce přivést růstem HDP a ze šedé ekonomiky. „Zkušenosti z minulosti ukazují, že s šedou ekonomikou se dá sice různě bojovat, ale nedá se ji zcela vymýtit. Představa, že na tom stát ročně získá stovky miliard korun, není reálná,“ namítá Hartman.

Začátek kampaně poznamenal útok holí na předsedu hnutí ANO Babiše. „Pod vlivem dlouhodobé kampaně se vytvářejí určité fenomény, ať už je to Antibabiš nebo Antifiala. Když pak zastánci tohoto fenoménu vidí a poslouchají politika, kterého nemají rádi, jsou pod silným emočním vypětím a pak mohou reagovat zkratkovitě. Naštěstí tento exces nedopadl nijak tragicky,“ komentuje Petr Hartman. Poukazuje ovšem, že útoky, které vybočí z verbální roviny, provází českou politiku dlouhodobě.

„Bylo by dobré se aspoň poslouchat a případně vzájemně argumentovat. Ale když dojde k tomu, že člověk vystoupí z bubliny a chce se s někým bavit, většinou to skončí u toho, že jedna nálepka stíhá druhou, z jedné i z druhé strany, což podporuje emoce,“ domnívá se Petr Hartman. Vyhrocené jednání namísto věcného očekává také na poslední řádné schůzi Sněmovny v horké fázi předvolební kampaně.