Komentátor Černý: Menší váha ve společnosti, ostrá konkurence, klimatická nařízení. Tlak na evropské zemědělce je enormní
K protestům zemědělců ve Francii se nyní připojili i včelaři. Traktory ale čas od času blokují silnice i v Belgii, Nizozemsku a Německu, kde není nouze ani o stávky na železnicích či v hromadné dopravě. Proč to u našich západních sousedů tolik vře? Zahraniční komentátor Adam Černý v audiozáznamu ještě zhodnotí pozici německého spolkového kancléře Olafa Scholze a podívá se na záměry maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Zemědělci v západní Evropě mají pocit, a mnohdy oprávněný, že se jim nedaří dobře. Jsou tam prvky, které je spojují, ale zároveň rozdělují. Dá se to demonstrovat na zemědělcích, kteří se na jedné straně sjeli u příležitosti summitu evropských lídrů, aby vyjádřili svůj hněv. Na druhé straně se dají doložit případy, kdy třeba francouzští zemědělci vykládali španělské a italské kamiony s tím, že za neloajální konkurenci pokládají i dovozy z těchto zemí,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... komentátor Adam Černý.
Protesty podle něj ale mají i podstatné historické pozadí. „Ještě před druhou světovou válkou tvořila zemědělská populace většinu obyvatel. Dneska to jsou nižší jednotky procent. Jejich váha ve společnosti tudíž poklesla. Mají menší vliv na to, co se děje, a jsou vystaveni ostré konkurenci. Vnitřní trh už není tolik chráněn jako kdysi, a do toho ještě přicházejí tlaky z vnějšku v podobě zesilování opatření, která směřují k ochraně životního prostředí.“
Zajímavý paradox
Podle Černého tu vzniká zajímavý paradox, kdy zemědělce na jihu Evropy poškozují důsledky toho, co se označuje jako změna klimatu, tedy sucho, požáry a záplavové deště. Na druhé straně jsou biti opatřeními, která směřují k ochraně životního prostředí. „Čili oni by potřebovali na jedné straně uchránit to, co mají teď, ale důsledky klimatické změny je postihují už nyní. A to je paradox, s jakým se budou jen velmi obtížně vyrovnávat.“
Francouzská vláda, která je dlouho pod silným tlakem, na opakující se protesty zemědělců zareagovala příslibem desetimiliardové podpory. „Připomeňme, že je to dáno mimo jiné tím, že sice francouzský prezident Emmanuel Macron dosáhl svého znovuzvolení, ale už nezískal většinu v parlamentu. Musí tedy protlačovat zákony prostřednictvím zvláštních ústavních ustanovení, a tím pádem se otevírá možnost pro vyvíjení tlaku na vládu.“
Exportní lokomotiva Německo
V Německu navíc podle Černého vstupuje do protestů zemědělců, strojvůdců a dalších fakt, že trojkoaliční vláda je velmi slabá. „Jednak se tam nemají rádi zelení s liberály. Za druhé uplynuly skoro dva roky od otevřené agrese Ruska na Ukrajinu, která si kromě jiného vynutila i změnu v německé hospodářské politice, která do té doby fungovala na levné energii z Ruska a na vývozu do Číny.“
Oba tyto elementy jsou ale nyní ohroženy. „Překalibrování německé ekonomiky je přitom velmi obtížné. Německá ekonomika, která se ještě za Angely Merkelové pyšnila tím, že je v rozpočtovém přebytku, dneska skomírá. Mluví se o nemocném muži Evropy. Podle mě jsme svědky toho, že Německo se musí přizpůsobit nové situaci. A že to vyvolává protesty a nespokojenost, je naprosto pochopitelné,“ uzavírá Adam Černý.
Související
-
Vedení francouzských zemědělských odborů vyzvalo k ukončení protestů. Někteří následně blokády opustili
Demonstranti žádající lepší podmínky pro farmáře komplikují dopravu po celé Francii již několik dní a ve čtvrtek byli i v Bruselu, kde se na summitu sešli unijní lídři.
-
Němci mají pocit, že lépe už bylo. Spolková vláda působí dojmem, že neví, co dál, míní politoložka
Německá vláda musela sáhnout k úsporám poté, co se koncem loňského roku dostala do finančních potíží kvůli rozhodnutí ústavního soudu.
-
Švihlíková: Co si nevybojujeme, to mít nebudeme. Ve Francii a v Německu to na rozdíl od nás vědí
Západní Evropu ochromily stávky za lepší životní úroveň. Zatímco v Německu lidé žádají vyšší mzdy, ve Francii vadí chystaná důchodová reforma. Jak hodnotit požadavky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.