Kolem Evropy je asi 150 ostrovů. Moc se neví, že i Británie má svůj Karibik

„Vyvinul jsem si speciální systém jak na focení, tak natáčení z letadla,“ říká sportovní letec. Na malém motorovém letadle má trvale připevněny tři, čtyři kamery, které nepřetržitě snímají vše, co se kolem děje. V kabině je pak speciální držák na foťák.

Akrobatické focení

„Mám navíc letadlo, kde se dají spustit okna a tak nemusím fotit přes sklo. To totiž snímky dost znehodnocuje.“ Přístroj musí mít i dálkovou spoušť. Taková „letecká“ zatáčka prý totiž vyžaduje koordinaci pohybů a soustředění pilota.

Nedovede si představit, že by k tomu všemu ještě mačkal spoušť fotoaparátu a koukal do hledáčku. Dělá tak velké množství obrázků, ze kterých pak vybírá ten nejlepší.

„Karibský ráj“ Scilly

Natočil a nafotil kolem 150 evropských ostrovů. „Domnívám se, že mám asi největší kolekci ze všech podobně zaměřených publicistů.“ Mezi jeho nejlepší úlovky patří ostrov západně od Velké Británie, který se jmenuje Scilly.

„Ten ostrov vypadá jako v Karibském moři. Končí tam totiž jedno rameno Golfského proudu a normálně tam rostou palmy. Je tam i výrazně lepší počasí než v celé Británii. Je to neskutečně krásné a zatím neobjevené místo.“

Dvakrát naopak nemusí Kypr. Je tam prý velké množství vojáků (hlavně kvůli rozdělení na tureckou a řeckou část). Na každý přelet tak musíte mít nejedno povolení.

Vždy připraven

Na své expedice se vydává sám. Přesto, že je jeho letadlo pro dvě osoby. „Důvod je jednoduchý, není tam tolik místa. Navíc mám sedadlo vedle sebe plně obsazeno věcmi, které bych mohl potřebovat v případě nouze.“

Jiří PrušaVe vzduchu jsem vždy nejméně pět až šest hodin, nejdelší let měl 7,5 hodiny. Nalítat můžu až 1500 km, a to rychlostí kolem 240 km/h. A když letíte nad mořem a pod sebou vidíte tu obrovskou masu vody, tak se začnete jistit.

Prozradil, že na sedačce „sedí“ záchranný člun, sekera, pilka, vesta a třeba i satelitní telefon, který co pět minut udává jeho polohu. Nouzově ještě naštěstí přistávat nemusel, ale snaží se být na tuto možnost připravený.

Není, kdo by poradil

„Nikde se pořádně nedozvíte, co takové přistání na vodě pro pilota znamená. Není totiž moc lidí, kterým by se to kdy povedlo. Tedy bezúhonně.“ Tyto obavy ale rozhodně nejsou přehnané. Na svých výpravách je totiž nejméně 500 až 600 km daleko od nejbližší civilizace.

Létá s ním i motorová pila

Nikdy ale nebude připravený na všechno. Nedávno mu prý jeden technický pilot řekl, že za špatných povětrnostních podmínek by se mu v případě pádu zřejmě nepodařilo kabinu otevřít.

„Takže jsem koupil motorovou pilu a od té doby ji vozím s sebou. Člověk se může na mnoho situací připravit a vědět, jak je řešit, ale nemůže se tím traumatizovat,“ vysvětluje Jiří Pruša.

Kdy s létáním začínal a proč jeho letecké fotografování naplno propuklo až po roce 2000? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.