Kolaps civilizace. Virtuální kapitál, který funguje v reálné ekonomice, je hra, ze které stále můžeme vystoupit

16. prosinec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Finanční starosti (ilustrační foto)

V první části pořadu Martina Kociánová se svým hostem ekonomem a politologem docentem Petrem Robejškem mluvila o příčinách hrozícího kolapsu civilizace a o následcích globalizace, která požírá své vlastní konzumenty.

V druhé části se zaměřili na nadhodnocený význam ekonomiky pro správné fungování společnosti

Místo globální demokratizace došlo po roce 1989 ke globální ekonomizaci

To, že zvítězila globální ekonomizace je podle ekonoma do jisté míry pochopitelné. Rozvoj ekonomiky pro zachování konzumního způsobu života je nezbytný.

"Hlavní problém, který mám s ekonomizací politiky tkví v tom, že ekonomizace znamená jenom to, co má ekonomickou cenu. Jenom to, co je počitatelné má cenu politickou," říká Petr Robejšek. Je to útěk ke statistikám, k vyrovnaným nebo nevyrovnaným rozpočtům. A přehlížení toho, co neoddělitelně patří k životu a tím je sociální sektor, kultura, věda, vzdělávání. Všechny tyto oblasti mají nezřeknutelný význam. Všechny jsou nezbytné, nesmí být jeden preferován.

Politolog působící v Německu Petr Robejšek

Smysl vládnutí nespočívá v tom, aby společnosti pouze rostly. Spočívá v tom, aby byl zachován sociální mír, a aby se společnost na vlně externích šoků pohybovala vyváženě a stabilně. A to se dosáhne jedině tím, když nebude preferovaná jen jedna oblast.

Evropské hodnoty a ideje jsou stále přítomny, nehledě na to, kdo zrovna vládne

Ti, co zrovna vládnou jsou v historické perspektivě jepičky. Proto si Evropa zachovává své hodnoty, a to zejména hodnoty lidských práv, vlastenectví a spravedlnosti.


To co se nám stalo, je to, že jsme přecenili význam ekonomických dat, takže ovládl naše konání, nejenom myšlení. Ekonomický sektor dominuje nad všemi sektory.

Nejlépe to bylo vidět na příkladě záchrany finančního průmyslu. Vlády donutily společnosti, aby splácely průšvihy hrstky nezodpovědných manažerů.

Bankrot je nezbytný nástroj tržní ekonomiky

Ti kteří nejsou schopní platit své dluhy měli jít v roce 2009 do bankrotu. Byl by to sice pěkně tvrdý pád a s velkou ránou, ale to je jen jedna strana mince. Důležité je vidět, jak vysoká je zátěž, která vznikla, když jsme tyto nefunkční a parazitující bankovní domy zachránili, říká Petr Robejšek.

02637800.jpeg

K rozhodnutí politiků zachránit banky vedla kombinace příčin

Podle ekonoma jim chyběl formát, byli obětí ekonomické filosofie, která tvrdí, že všechno zařídí ruka trhu a třetím důvodem byl silný vliv bankovního průmyslu na samotné politiky.

Virtuální kapitál nepodložený majetkem

Už dávno nejsou peníze kryté zlatem, nemovitostmi nebo jiným majetkem. Společnost ale dokázala vytvářet virtuální kapitál, který zúročila v reálné ekonomice. Je to hra, kterou bychom mohli přestat hrát. Například, když by si lidé uvědomili, že jejich potřeba neroste donekonečna, nebylo by komu půjčovat.

Vedlo by to k tomu, že by ten systém propadl poruchám, části finanančního systému by začaly odpadat. Neměly by nani záklazníky, ani dlužníky ani věřitele. Z toho by plynula revoluce v přeměně struktury, která je podle ekonoma předimenzovaná.

Systém, který je neuříditelný, se řítí dál

Systém, který se řídit pouze jedním parametrem a tím je ekonomický zisk se stal neříditelným. Tento jsem sanovali a ta se tedy pohybuje dál sám. Příliš pomalu, příliš nekonsekventně, bez dostatečných kontrol.

Moderátorka: Děkuji vám za vaše politicky nekorektní hodnocení, která člověk jen tak z médií slyšet nemůže.
Petr Robejšek: Děkuji za možnost je vyslovit a je mi potěšením to vždycky znovu udělat.

Záznamy pořadu najdete v iRadiu.

Spustit audio