Kokedama znamená mechová koule a je to způsob pěstování. V kokedamě můžete mít různé druhy rostlin
Kokedama je termín i způsob pěstování, který do Evropy dorazil z Japonska. Mohou se tak pěstovat různé druhy rostlin – malý fíkus, citrusy, kapradí, asparágus, anturium, sukulenty a podobně.
Podle druhu se musí upravit vhodná směs jako substrát. Součástí musí být speciální jíl, který je jednak prodyšný, ale zároveň vlhkost umí zadržet. Pro začátečníka je lepší koupit si připravený set, kde všechno potřebné je.
Rostlince, která už je zakořeněná, obalíme kořeny upraveným substrátem, vytvarujeme do koule a tu obalíme mechem. Následně kouli ovazujeme provázkem, aby držela pohromadě, můžeme použít i síťku. Hotovou kouli můžeme dát do misky nebo volně zavěsit do prostoru. K zavěšení jsou zvláště atraktivní popínavé druhy – jejich stonky pak visí do prostoru.
Samotné rosení by nestačilo a klasické zalévání není možné – ideální je mechovou část krátce ponořit do nádoby s odstátou vodou a pozorovat, jak unikají bublinky. Když se přestanou objevovat, je substrát dostatečně nasáklý. Kokedamu „nekoupeme“ příliš dlouho, aby se nevyplavily živiny. Necháme ještě přebytečnou vodou odkapat a vrátíme na stanoviště.
Hnojení zajistíme tak, že hnojivo rozpustíme ve vodě, ve které mechovou kouli máčíme, stačí tak třikrát za sezónu, abychom nepodporovali zbytečně bujný růst.
Důležitá je i velikost – s příliš velkou koulí se obtížně manipuluje – zvlášť po vodní lázni může být velmi těžká. Příliš malá koule zase rychle vysychá, tak zkuste jít zlatou střední cestou – klasika je průměr zhruba 12 cm.
Kokedama takhle může žít řadu let, spíš dřív odejde mech, ale rostlinu můžete „přebalit“ anebo přesadit do normálního květináče.
A ještě poznámka k mechu – pokud už sáhnete po přírodním lesním mechu, což ochránci přírody neradi vidí, riskujete tím, že si zavlečete nějaký hmyz nebo plíseň. Proto se doporučuje mech nejdřív vysušit v troubě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
