Klimatolog Aleš Farda: Česko se posouvá k vysychajícímu jihu. Může se k nám šířit stepní klima
Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto bylo podle klimatologa Aleše Fardy dokonce o 15 let napřed oproti klimatickým projekcím. Česko přitom leží na rozhraní dvou oblastí, které se budou vyvíjet velmi odlišně. Je pravděpodobné, že se přikloníme spíše k vysychajícímu jihu Evropy a začne se k nám šířit stepní klima. Jak se na změny připravit a bez jakých opatření se neobejdeme?
Intenzita letošní vlny veder a sucha byla v Evropě natolik výjimečná a rekordní, že zaskočila i samotné klimatology. „Je běžné, že klima meziročně i mezi desetiletími kolísá a objevují se různé regionální trendy. V současné situaci už ale můžeme pozorovat trend globální, kdy teplota roste prakticky na celé planetě,“ říká v pořadu Jak to vidí... klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Čtěte také
Některé regiony, mezi něž patří i Evropa, jsou zasaženy více. „Už můžeme mluvit o tom, že jsme mimo přirozenou variabilitu klimatu a zápasíme s něčím, čemu se říká globální antropogenně způsobené oteplování,“ vysvětluje.
Letošní léto přitom podle Fardy v jistém smyslu předběhlo klimatické projekce zhruba o 15 let. „Nový normál se zatím ještě tvoří. Výkyvy budou do statistik promlouvat pořád, přijít může i chladnější rok, dlouhodobý trend se ale měnit nebude. Už budeme sedět na vzestupné křivce,“ dodává.
Mezi Skandinávií a Středomořím
Z klimatického hlediska přitom Česko leží na pomyslné hranici mezi dvěma oblastmi, které se v budoucnu budou vyvíjet velmi odlišně. „Jsme na rozhraní mezi středomořskou zónou a Skandinávií. Skandinávie se bude ohřívat a zároveň tam bude přibývat srážek, oproti tomu Středomoří bude dál vysychat a bude čelit dalším teplotním extrémům.“
Podle výsledků modelových simulací se bohužel zdá, že střed Evropy bude velmi pravděpodobně započítán k jižní zóně. Jedním z pravděpodobnějších scénářů, se kterými tak v Česku musíme počítat, je podle Fardy šíření stepního klimatu, které nyní pozorujeme například v maďarské nížině.
„Bude se k nám tlačit pontská step – obrovský biologický, ekologický, klimatický stepní pás, který vede z jižní Moravy až někam k pohoří Uralu a do Kazachstánu.“
Adaptace na změnu
Dopady klimatických změn jsou podle Fardy patrné už dnes. Sucho oslabuje lesy a vytváří podmínky pro šíření kůrovce, mění se ale také podmínky pro zemědělství. „Pivovarníci vám řeknou, že sladovnický ječmen, který se dřív v některých regionech pěstoval, se dnes začíná pěstovat jinde a jeho klimatické optimum se stěhuje do vyšších poloh. Na letošní sezonu si stěžují i chmelaři,“ upozorňuje klimatolog.
Čtěte také
Nevyhnutelná tak bude nejenom změna způsobu hospodaření, zásadní bude zejména hospodaření s vodou. „Vodou musíme začít. Vodu potřebujeme všichni a potřebují ji de facto všechny obory ekonomiky.“ Úbytek vody je už dnes patrný v řekách, kde omezuje lodní dopravu. Do budoucna může být problémem i zásobování průmyslu vodou.
Přizpůsobování se změně klimatu se proto podle Fardy Česko nevyhne. Opatření budou stát peníze a bude nutné stanovit si priority. Zásadní je podle klimatologa vybírat si taková řešení, která budou odpovídat českým podmínkám. „Špatně zvolená adaptace totiž může dopady klimatu ještě prohloubit nebo způsobit další ekonomické škody,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
