Klára Vlasáková: Skotsko chce poskytovat vložky nebo tampóny zdarma. Co na to Česko?

K dispozici mají být na místech jako komunitní centra, lékárny nebo prostory pro děti a mládež. Odhadované roční náklady takového opatření jsou v přepočtu na koruny zhruba 720 milionů.

Čtěte také

Tampony versus menstruační kalhotky. Ekologické myšlení pomalu mění trh s dámskou hygienou

Pokud zákon nakonec projde, stane se Skotsko první zemí na světě, kde budou menstruační pomůcky dostupné pro všechny. Jeden primát přitom země už má. V roce 2018 se stala první, kde na středních školách a univerzitách byly menstruační toaletní potřeby k dostání studentkám.

Program měl řešit takzvanou „period poverty“ (česky bychom mohli přeložit jako menstruační chudobu), kdy si například podle tři roky starého výzkumu organizace Plan International 10 % dívek vložky nebo tampóny nemůže vůbec dovolit. Řešením jsou pak nevhodné náhražky nebo vynechávání školy.

Navrhovaný zákon by měl stávající skotskou praxi rozšířit. Agentura Reuters uvádí výrok navrhovatelky zákona Moniky Lennonové, podle které by schválení představovalo milník v chápání menstruace a zároveň by šlo o jasný signál, že Skotsko bere genderovou rovnost vážně. Alison Johnstoneová, která se na zákonu také podílela, to komentuje ještě příměji: „Být finančně penalizována za přirozenou tělesnou funkci prostě není fér.“

Kdyby menstruovali muži

Čtěte také

Tampónová daň: Ženské hygienické potřeby jsou v polovině EU zdaněné stejně jako tabák nebo alkohol

Skotský postup poukazuje na několik důležitých věcí. Předně jde o zdůraznění genderového rozdílu, který v rámci debat o chudobě a sociálním vyloučení často vypadává ze zřetele.

Například Lada Hajdíková z organizace Jako doma upozornila v textu na iDnes.cz, že v komunitních centrech pro ženy bez domova je často jen omezený počet hygienických potřeb, který menstruujícím ženám nestačí. S tím úzce souvisí také to, že v Česku máme jednu z nejvyšších DPH na tyto potřeby – 21 %. V takové situaci je jen těžko představitelné, že by se u nás projednával zákon podobný tomu skotskému.

To, že se téma menstruace jen obtížně dostává do veřejných debat, souvisí hlavně s tím, nakolik je skrývaná, dokonce tabuizovaná. I když jde o normální tělesný proces, jsou ženy od dětství socializované chovat se způsobem, aby „nebylo nic poznat“. Krvavá skvrna na kalhotách nebo sukni je „ostuda“, menstruační pomůcky by měly být hlavně diskrétní.

Čtěte také

Ženám se při menstruaci zvětšuje část mozku, zjistily vědkyně z Institutu Maxe Plancka

Když před pěti lety zaběhla běžkyně Kiran Ghandiová londýnský maraton, tak nikoho moc nezajímal její čas; zato se na ni snesla vlna kritiky za to, že běžela bez tampónu, a na konci závodu tak měla krvavou skvrnu na oblečení. 

Pokud se už tedy menstruace zviditelní, je často chápána především jako obtíž a nepříjemný zádrhel. Tohle všechno pak přispívá k tomu, že jsou projevy ženského těla rámovány jako cosi, na co by se nemělo upozorňovat a čemu vlastně není potřeba věnovat zvláštní péči. To má za následek, že specifika právě ženského zdraví a těl jsou ve světě, kde je určitou normou muž, přehlížena.

Kdyby se nějakým zázračným způsobem stali najednou muži těmi, kteří menstruaci zažívají, tak by se žádná debata o tom, kde a jak zajistit menstruační pomůcky zdarma, vůbec nekonala. Ty by byly prostě všude a šlo by o věc zcela přirozenou.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka