Klamavé údaje na obalech dělají ze slaniny nejproblematičtější uzeninu ze všech, zjistil dTest
Vylepší chuť teplé kuchyně, dobře poslouží i jako studená chuťovka. Jak anglická slanina, typicky český uzenářský výrobek, přišla ke svému jménu? A jak kvalitní výrobky tuzemské obchody nabízejí? Spotřebitelská organizace dTest otestovala 17 druhů krájené anglické slaniny. Důvodů k jásání ale příliš není.
„Proč se naší slanině říká anglická, jsem nezjistil,“ přiznává na úvod redaktor dTestu Jan Maryška. „Britskému originálu se totiž vůbec nepodobá, i když se oba výrobky vyrábějí z vepřového uzeného bůčku. Naše slanina se ale před uzením vaří, tudíž se hodí i k syrové konzumaci.“
Smutné prvenství
Do testu bylo zařazeno celkem 17 vzorků krájené balené slaniny dostupné v běžných tuzemských řetězcích. Díky nabídce e-shopů s celorepublikovou dostupností se do testu vedle známých řeznických firem dostala i některá malá řeznictví.
Bohužel se ale potvrdilo to co už mnohokrát předtím, že testování uzenin je velmi problematické. Ani anglická slanina nebyla výjimkou. „Dokonce ze všech testů uzenin, které jsme dosud udělali, má anglická slanina smutný titul nejproblematičtějšího výrobku. Ze 17 vzorků bylo totiž v pořádku pouhých šest,“ přitakává Maryška. Zároveň dodává, že etiketa je to jediné, dle čeho se může zákazník řídit. Ta ale mnohdy neříká pravdu.
Výsledky dTestu:
- Nejhrubší chyby na obalech byly zjištěny u slanin Albert Česká chuť a Billa/Clever. Oba výrobky obsahovaly méně vepřového boku, než výrobci deklarovali.
- Nepříjemně překvapilo měření tučnosti u slaniny značky Naše maso. Místo deklarovaných 30 % tuku obsahoval výrobek tuku 66 %.
- Komisi nejvíce chutnala slanina značky Ponnath.
Neférové k zákazníkům
Výrobky většinou neobsahovaly tolik tuku, kolik etiketa deklarovala, nebo ho naopak obsahovaly výrazně více. Bohužel se ale objevily i závažnější nedostatky jako třeba nedodržení slibovaného obsahu vepřového boku nebo problém s konzervanty.
Čtěte také
„Výrobek, který deklaroval, že neobsahuje přidaný dusitan sodný, ho v sobě měl, a to dokonce ve velkých koncentracích. Zajímalo nás tedy, jak se tam dostal. A zjistili jsme, že slanina má v sobě ingredience rostlinného původu, jako je třeba výtažek z mangoldu nebo acerola, což jsou přirozeně bohaté suroviny na dusičnany a dusitany,“ vysvětluje Maryška.
„Technologicky je to v pořádku, protože tyto látky jsou užitečné a v uzeninách mají svou funkci. Je to ale velmi neférové vůči spotřebitelům, kteří si tuto slaninu kupují právě proto, že v ní tyto látky neočekávají. Kvůli netransparentnost etikety jsme tedy výrobku Lidl/Pikok Pure rázně snížili hodnocení,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
