Když všichni chtějí pro dítě to nejlepší, ale soudy se kousnou. Má mít i ono svého právníka? Neuvěřitelný příběh v dokumentu Mazlík

11. červen 2017
03780909.jpeg

Pětounská péče na přechodnou dobu. Dokument Marie Jelínkové se pokouší rozplést systémový zádrhel, ve kterém dítě uvízlo na sedm měsíců. Jde jen o smůlu jedné pěstounky? Anebo o problém většího rozsahu? Uslyšíte názor psychologů, úředníků a soudců.

Náručí drobné a energické padesátnice Daniely prošlo už šest miminek. Patří totiž k první vlně pěstounů na přechodnou dobu. To, co ale prožila s tím sedmým, Mazlíkem, se zdá neuvěřitelné. Jeho skuteční rodiče ani širší rodina o něj nejevili zájem, a proto se brzy začalo uvažovat o dlouhodobější péči.


Právní rámec pěstounské péče (§ 45a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině)
Zvláštní formou náhradní rodinné péče je svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu. (...) Přechodnou dobou se rozumí doba, po kterou rodič ze závažných důvodů dítě nemůže vychovávat (např. ze zdravotních důvodů, dlouhodobá hospitalizace apod.), po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, případně doba do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. Je zde předpoklad, že by se po pominutí těchto důvodů mohlo vrátit zpět do rodiny. Institut pěstounské péče na přechodnou dobu umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů i krátkodobě a nemuselo trávit čas v ústavním prostředí.
(zdroj: MPSV ČR)

Všechni – pěstounka Daniela, úřednice OSPODu (= orgán sociálně-právní ochrany dětí) a klíčová pracovnice z neziskové organizace podporující pěstouny – chtěli to samé. Najít Mazlíkovi adoptivní rodiče, nebo dlouhodobé pěstouny. Problémem se ale na 7 měsíců stala tzv. místní příslušnost soudu.

Soudní škatulata se hrála sedm měsíců

Když soud A rozhodl předběžným opatřením o svěření Mazlíka do přechodné péče Daniely, odeslal spis soudu B. Ten byl ale 200 km od místa, kde Daniela žije, ovšem v místě trvalého bydliště biologické matky Mazlíka. Jenže tam ji nikdo nejmíň 10 let neviděl. Proto soud B s postoupením spisu nesouhlasil.

O tom, který soud si tedy má spis nechat a určovat osud Mazlíka, musel nakonec rozhodovat nadřazený krajský soud C. A ten ho vrátil na původní místo A. Takové problémy nejsou ojedinělé. Potvrdilo je jak ministerstvo spravedlnosti nebo prezdientka Soudcovské unie, tak ředitel organizace doprovázející pěstouny Dobrá rodina o.p.s. i zástupce ministerstva práce a sociálních věcí.

Systém poškozuje až pětinu dětí

Podle Zdeňka Soudného z Dobré rodiny o.p.s. až 20 % dětí uvízne v náhradním řešení déle, než by bylo nutné: „Není to problém jednoho soudce, oni se všichni snaží. Chybný je celý systém.“ Chybu v systému by měl podle Daniela Hovorky z MPSV řešit vládní návrh novely občanského soudního řádu a zákona o zvláštních soudních řízeních, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna.

Soudcovské kladívko

„Poprvé se navrhuje stanovit lhůtu, ve které by měly soudy nejpozději rozhodnout o úpravě péče o nezletilé děti. Návrh předpokládá, že by soud měl rozhodnout nejdéle do šesti měsíců od zahájení řízení,“ říká Daniel Hovorka z MPSV. To by však stále neřešilo případ Mazlíka, protože lhůta začíná podáním návrhu místně příslušnému soudu.

Může mít kojenec svého právníka?

Ředitel Dobré rodiny o.p.s. Zdeněk Soudný také upozorňuje, že děti, které se dostávají k soudu, nemají své skutečné právní zastání. „My bychom byli hrozně rádi, kdyby se podařilo udělat to, že dítě by mělo nárok na svého právního zástupce. Třeba by jenom dohlížel, aby byl co nejdříve vypsán soud, a aktivně by se zajímal o to, aby se zbytečně nic nezdržovalo. Aby byly přítomny všechny dokumenty, které jsou potřeba, protože soudy musí často odkládat svá rozhodnutí, protože jim chybí nějaký papír, nějaké rozhodnutí. Aby mohl argumentovat ve prospěch dítěte, např. že nemá jít do kojeneckého ústavu atp. Myslím, že toto by výrazně posunulo celou problematiku.“

Myšlenku zavedení kvalifikovaného právního zástupce dítěte podporuje MPSV. „Orgán sociálně-právní ochrany dětí by neměl být právním zástupcem dítěte v řízení úpravy péče. Novelizací trestních předpisů bude také stanoveno, že OSPOD by neměl být právním zástupcem dítěte v trestním řízení,“ dodává Daniel Hovorka.

Vzpomínková akce při příležitosti výročí okupace 1968, Český rozhlas, Jiří Dienstbier

Rada vlády ČR pro lidská práva již schválila podnět, aby opatrovníkem dítěte byl jmenován advokát, který by opatrovnictví vykonával ex offo. Tento podnět ovšem už dlouho čeká na projednání vládou. „Ten podnět byl schválen a předložen vládě ještě v době, kdy byl ministrem pro lidská práva Jiří Dienstbier, který byl v této věci hodně aktivní. V současné době se neví, jak se k tomu postaví nový pan ministr pro lidská práva,“ říká Daniel Hovorka.

Jak to dopadlo s Mazlíkem?

Chlapeček se nakonec do trvalé rodiny dostal ještě před svými prvními narozeninami. Negativní vliv zbytečných průtahů je ale bezesporný. Čas v raném věku dítěte běží velmi rychle. To zdůrazňovala i pěstounka Daniela, která sledovala, jak si k ní dítě navazuje bližší a bližší vztah.

Drahocenný čas, kdy se dítě učí každý den něco nového, utíká i budoucím rodičům. A to měl Mazlík štěstí, že sedm měsíců soudních průtahů trávil v láskyplné péči Daniely. Pro děti, které čekají na řešení svého osudu v institucionální péči, kde se hřejivé náruče jen těžko dopláčou, je jakýkoliv průtah ještě palčivějším problémem.

Spustit audio
autor: Marie Jelínková