Když teď nemůžu hrát, vidím, jak moc mi kapela chybí, říká Jan Kalina ze Sto zvířat

Měl s kapelou hrát a zpívat, slavit 30leté výročí a nahrávat album. Místo toho, stejně jako všichni ostatní, kouká doma z okna. „Ono se to nabízí, že když má člověk volno, tak si otevře víno a bude psát, ale mně to takhle nejde. Mně se daleko lépe tvoří, když mě syn tahá za nohu a tlačí mě termíny,“ směje se Jan Kalina. „Neděláme ani on-line koncerty – já nerad hraju do zdi, navíc v našem počtu by to ani nešlo. Počkáme, až se tahle hnusná doba přežene.“

Jan Kalina stál před 30 lety u samotného zrodu kapely a spolu s textařem Tomášem Belkem už za tu dobu složily přes 250 písní. „Já někdy přijdu na zkoušku, zahraju novou písničku a oni mi řeknou, že už jsem ji někdy dřív složil. Snažím se teď víc hlídat, abych sám sebe nevykrádat. Občas si ale musím všech těch našich 12 alb poslechnout, aby se mi to nestalo.“ Na hudbu kapely Sto zvířat se skvěle tančí. Texty, které píše Tomáš Belko jsou vymazlené do detailu. „My se pořád snažíme to dávat dohromady tak, aby ke smutnému textu byla veselá hudba a naopak,“ vysvětluje Jan Kalina. „Dodnes jsme klubová a festivalová kapela. Mnoho členů má kromě kapely i civilní povolání. Za posledních 15 let jsme nemuseli obměňovat sestavu. Jasně, že se občas rafneme a hledáme kompromis, ale držíme. Já měl krizi, když odcházel Petr Ostrouchov. Chtěl jsem toho nechat. Nakonec jsem zůstal. Teď, když jsme už víc než měsíc nehráli, vidím, jak moc mi kapela chybí…“

Jak kapela ovlivnila rodinný život Jana Kaliny a jak těžké je nakreslit ananas? Poslechněte si celý pořad Až na dřeň a dozvíte se to.