Když rozhlasový signál jednoho přenosového vozu nestačil, nastavila se trasa druhým přenosovým vozem
Vltavín připomene rozhlasovou historii českobudějovického studia. K mikrofonu si přisedne někdejší redaktor a hlasatel Pavel Kroneisl a společně s jeho vzpomínkami zazní i dvě reportáže – jedna ze 70. let o stavbě římovské přehrady a druhá z 90. let o Žďákovském mostu.
Přímé přenosy a živá vysílání vždy přinášely nejen zvýšenou pozornost posluchačů a nečekané zážitky při poslechu, ale také zvýšený adrenalin v žilách hlavních tvůrců samotného vysílání.
Jak vzpomíná rozhlasový matador Pavel Kroneisl, dokonce nastala i situace, kdy jeden přenosový vůz nestačil na délku trasy požadovaného signálu. Jak to vyřešit?
„Vysílali jsme například až od samotné sochy Radegasta a tam šel signál jen kousek. Dopadlo to tak, že jsme měli dva přenosové vozy, jeden byl se mnou a z něho jsem vysílal. Druhý pak stál v polovině cesty do Bruntálu a z něj šel signál na bruntálskou poštu a z ní pak dál do vysílání,“ prozrazuje Pavel Kroneisl. A to není zdaleka vše. Více si poslechněte ve Vltavínu.
Král mezi jihočeskými mosty
27. dubna 1967 byl oficiálně a náležitě slavnostně uvedený do provozu Žďákovský most. V té době byl odborníky považován za „největší prostý plnostěnný dvoukloubový ocelový obloukový most na světě“.
A protože o tomto mostu natáčel v jednom svém letní cyklu na přelomu tisíciletí i českobudějovický redaktor Jaroslav Klíma, připomeneme si toto pětapadesáté výročí Žďákovského mostu i v dobové nahrávce.
Ve druhé části Vltavínu si pak připomeneme historické okamžiky židovské komunity z Českých Budějovic.
Související
-
V prvních letech vysílal budějovický rozhlas jen živě, hudební program tak narušilo vytí psa
Vypadá to, že stěžejním hlasem českobudějovického rozhlasu v jeho počátcích nebyl hlas lidský, ale zvířecí. Po letech na to vzpomínal první hlasatel Vladimír Michal.
-
Přístavbu v ulici U Tří lvů využívá budějovický rozhlas od roku 1972, studia vznikla jako dům v domě
Jihočeské rozhlasové vysílání začalo 5. května 1945 dvouhodinovým přenosem pražského povstání. Pravidelný program mělo českobudějovické studio už od osvobozování města.
-
Tak to doma dobře oslavte, však vy víte jak. Tato věta stála komentátora Vladimíra Váchu místo
Vladimíra Váchu si možná pamatujete z celostátního vysílání televize nebo rozhlasu, ale velkou část života strávil na jihu Čech. Dlouho pracoval v budějovickém rozhlase.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.