V pohraničí se před válkou objevily stovky závor. Dnes jsou jejich pozůstatky raritou

15. březen 2021

Zátarasům, které se budovaly v letech 1937 a 1938 na našich hranicích, se oficiálně říkalo zvláštní zařízení na komunikacích. „Všechny cesty a silnice měly být přehrazeny trvale nebo dočasně. V případě trvalého to většinou bylo v podobě zabetonovaných kolejnic a na hraničních přechodech se instalovaly pancéřové závory,“ uvádí Jan Ciglbauer, který se zabývá válečnou historií.

V celém pohraničí se objevily stovky závor, na které ještě navazovaly další překážky, aby nebylo možné zátaras objet. U vesnice Vyšné mezi Novými Hrady a Českými Velenicemi býval za první republiky hraniční přechod. Stál tu domek pohraniční stráže i další stavení.

„To je zbytek pancéřové závory firmy Ippen, které se v 30. letech instalovaly na státní hranici v rámci budování obrany Československé republiky. Přímo vedle zídky můžeme vidět zbytky základů budovy, tady bylo oddělení finanční stráže neboli celnice,“ vysvětluje Jan Ciglbauer, který se zabývá historií.

„Původním účelem bylo, aby v případě konfliktu, když vypukne válka mezi Československem a Německem, bylo zabráněno náhlému překvapivému útoku nepřítele. U většiny závor pak byla v září 1938 nasazena družstva Stráže obrany státu a ta vedla tvrdý boj se sudetoněmeckými povstalci na přelomu září a října 1938,“ připomíná Jan Ciglbauer.

Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově

Českoslovenští vojáci při manévrech

Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu.

Když nakonec Němci zabrali pohraničí, začali závory okamžitě likvidovat, aby smazali symbol československého odporu. Většina závor tak byla zničena a dochovaly se pouze zlomky. „Je to de facto technický unikát. Celá závora Ippen je v jižních Čechách dochovaná jenom u Českých Žlebů a tady u Vyšného je jediný druhý výraznější kousek,“ říká Jan Ciglbauer.

Mezi zídkami byl kromě závory ještě betonový práh, aby nebylo možné překážku vyvalit nebo odstřelit. Na velkých přechodech se navíc na silnicích stavěly další zídky rozmístěné cik cak, aby vozidlo mezi nimi muselo kličkovat a snížit rychlost.

Jihočeské pohraničí bylo válkami velmi poznamenané. „Kousek od osady Vyšné fungovalo záložní letiště Luftwaffe, byly tady dramatické události na konci války, nedaleko odsud je místo, kam byli odvlečeni zajatci z Trhových Svinů v květnu 1945 a takhle bychom mohli pokračovat, dějiny kolem obou světových válek tu byly bohaté,“ uzavírá Jan Ciglbauer.

Vše ale bylo se zřízením hraničního pásma v 50. letech zlikvidováno. Dnes je tu jen les. Při vycházce však můžete narazit na betonový kvádr a železnou vzpěru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.