Když nemáte váleček, použijte lodní hřídel. Za česnekem do Libereckého kraje
Tato neortodoxní rada zazní od docenta Martina France při vaření z jedné z nejaromatičtějších a nejmilovanějších surovin. Alespoň tak vnímají česnek oba pánové. V tomto díle krmítka se vypravili na Liberecko za paličákem a dalšími česneky.
Český česnek z Podkrkonoší získal ocenění regionální potravina. A není se čemu divit. Fantastická česneková vůně prostupuje sušárnu i v době, kdy v ní žádný česnek není. Pánové se chtěli dozvědět vše o pěstování česneku od farmářek Aleny Mihulkové a Zuzany Hradecké. Kromě pěstování je ale také zajímali recepty, vaření a zpracování česneku.
„Já s česnekem nejraději pracuji v čerstvé formě,” svěřila se Zuzana Hradecká. „Když už čerstvý není, tak se dají použít třeba různé pasty. My do nich třeba přidáváme i chilli, aby chuť vynikla,“ dodává.
„Tady na horách to musí být sejkory. Je to jídlo chudých, takže stačí pár brambor, cibule, sůl, česnek, pepř a kmín, opéct a je hotovo,“ doplňuje Alena Mihulková.
Bramborový trdelník
Zcela opojení představou bramboráků, vypravili se pánové na oběd, na který je pozvali Dominik Uncovský a Lukáš Čarný z Makro akademie. Ti si pro pány připravili neobyčejně komplexní recept na bramborový trdelník, který využíval česnek snad ve všech skupenstvích. Na naléhání obou pánů ale oba šéfkuchaři prozradili, že každý, i ten nejsložitější recept, má svou kuchařsky snazší obdobu.
„Všechno se dá něčím nahradit. Žloutek vařený pomocí sous vide by se dal nahradit pošírovaným vajíčkem. Nemusíte složitě vyrábět bramborový trdelník, stačí hezky opečená brambory,“ ujišťuje Lukáš Čarný.
„Přesně tak, nemusíte vařit striktně podle receptu. V tom je gastronomie právě hezká. Každý to udělá trošku jinak, a každý to udělá tak, jak mu to chutná,“ doplňuje Dominik Uncovský.
Na výrobě pořadu Krmítko spolupracoval Státní zemědělský intervenční fond.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.