Kdyby mi táta řekl, že se s ním už neuvidím, tak jsem na olympiádu neodjela, vzpomíná krasobruslařka Alena Vrzáňová na emigraci

20. prosinec 2011

Dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení se jako každý rok vrací na Vánoce domů do Česka. „Vánoce v Praze jsou nejkrásnější na světě,“ říká Alena Vrzáňová. „Ty letošní jsou ale opravdu smutné,“ dodává s odkazem na odchod Václava Havla.

Alena Vrzáňová je podle svých slov stále velkou vlastenkou. Narodila se v Praze a stále se sem vrací. Už ale jen za svými kamarády z dětství.Bylo jí 18 let, když se s tatínkem procházela po Praze a on jí najednou řekl: „Odjeď!“ Byla tou dobou dvojnásobnou mistryní světa v krasobruslení (1949 a 1950), ale hrozilo jí, že bude místo další kariéry muset jet učit sportovce do Sovětského svazu.

„Maminka prohlásila, že tam pojedu jen přes její mrtvolu. Doslova mě donutila jet do Londýna. Vždy říkala, že obhájit titul je rozhodně těžší než vyhrát poprvé.“ V Londýně se rozhodla zůstat. Na 40 let se stala československou emigrantkou. „Kdyby mi tehdy táta řekl, že ho možná už nikdy neuvidím a s dalšími z rodiny se nepotkám 13 let, tak titul určitě neobhájím. On mi ale řekl: Soustřeď se na bruslení, uvidíme se brzy!“

Nakonec se musela v Londýně skrývat, pronásledovali ji a málem odvlekli zpátky do vlasti. Potom odjela do New Yorku, kde žije dodnes. „V Londýně jsem najednou byla hozena do vody. Musela jsem se o sebe sama postarat. Ač mi bylo 19, mentálně jsem byla ale tak na 16.“

Stále se musí trénovat hlava

Vypadá stále skvěle. Letos oslavila ale již 80. narozeniny. „Kvůli svému věku jsem strašně dlouho lhala,“ říká s úsměvem. „Teď ale, v době, kdy si každý na internetu můj věk může ověřit, už podobné lhaní nemá smysl. Naopak. Jsem na svůj věk hrdá.“

Bohužel už nemůže bruslit. Prodělala operaci kyčelního kloubu a při tomto sportu ji to bolí. Nechce se už týrat. „Je depresivní, že už na bruslích neumím to, co dříve, tak hraju tenis. Pro mě je strašně důležitý pohyb. Také je důležité ráno vstát a mít nějakou činnost, kterou není jen koukání na televizi nebo do počítače.“

„Jsem velice pozitivní člověk, to mě pomáhá úplně ve všem. Člověk prostě musí o sebe dbát. A když třeba nemůže chodit, tak si má nějakou činnost vymyslet. Hlavně ale musí trénovat hlavu.“

autoři: Marie Retková , lup
Spustit audio

Související