Kdo je jednou skaut, je jím celý život. Hranice profesí Ladislava Stuchlíka vede bělohradským parkem

10. březen 2017

Ladislav Stuchlík je šéfem Městského kulturního střediska v Lázních Bělohradě, fotografem, šéfem Bělohradských listů i skautem. Jeho dosavadní životaběh zahrnuje několik důležitých záchytných bodů. Ke stěžejním patří rodina a nejbližší, pak skauting, určitě však Podkrkonoší s městysem Pecka, s Lázněmi Bělohrad, s legendárním parkem Bažantnice, bělohradský zámek a zámecký park, který se pro Ladislava Stuchlíka dokonce stal osudovým životním místem.

Jednoho dne před sedmnácti lety totiž bělohradským zámeckým parkem prošel z jedné strany na druhou - a změnil profesi. Stal se šéfem Městského kulturního střediska v Lázních Bělohradě se sídlem v Památníku Karla Václava Raise.

Byli jsme odkojenci doby, ve které pro nás byly vzorem myšlenky Jaroslava Foglara. V roce 1968 jsme prošli Junákem na Pecce. Formovaly nás peckovské stráně, kopce, potoky. To bylo něco úžasně dobrodružného.Ladislav Stuchlík, šéf MKS Lázně Bělohrad

Proto jsme si dali dostaveníčko právě na tomto symbolickém místě a postupně tam, i v blízkém okolí, rozplétali klubko životní příze čerstvého šedesátníka, který se rád usmívá pod krempou charakteristického širáku.

Hodně času tráví Ladislav Stuchlík v někdejším bytě zahradníka, který se staral o původní oranžérii v dnešním Památníku Karla Václava Raise v Lázních Bělohradě. Dnes je tam kancelář, kde se potkává historie se současností.

O pohyb terénem Ladislav Stuchlík nouzi rozhodně nemá

Je totiž zároveň šéfredaktorem Bělohradských listů, které svou koncepcí patří k nezařaditelným, ale velmi výrazným a oblíbeným tiskovinám. A to máte: redakční rada, cizelování obsahu, témat, fotografie, uhánění autorů článků, korektury, tiskárna, distribuce...

Hranice mezi profesemi Ladislava Stuchlíka vede bělohradským parkem

Fenoménem nejen pro našeho hostitele bývala v mládí bělohradská Bažantnice, místo společenského ruchu a zábavy. Proto dnes patří k těm, kteří usilují o návrat věhlasu tomuto svébytnému místu.

Ladislav Stuchlík zjevně dostal do vínku osvětářství a tak se Bažantnice opět probouzí

„Začínal jsem jako učitel a vychovatel na středním zemědělském učilišti, které dříve sídlilo v bělohradském zámku. Ať se dnes dívám z Památníku Karla Václava Raise na zámek, kde už učiliště nesídlí, nebo když jsem se ještě dříve díval zase směrem k památníku, tak je zřejmé, že mé profese od sebe dělí právě zámecký park. Tu práci s učni jsem miloval, a to od sportu, přes turistiku a divadlo. Pro některé učně to bylo další poznání, které je poutalo, některým se tyto „alternativy" zapsaly pod kůži a pokračují v nich i dnes, v osobním životě," usmívá se pod vousy Ladislav Stuchlík.

S učni si uměl poradit po dobrém

Ti se k němu dnes rádi hlásí a vzpomínají třeba na společné chmelové brigády s drátkováním, kde pak jejich učitel měl i jakýsi druhý domov se spoustou přátel v řadách starousedlíků. Ještě dnes se někdy navštěvují.

Hranice mezi profesemi Ladislava Stuchlíka vede bělohradským parkem

Popsat veškerou činnost Ladislava Stuchlíka, na to by jedna krátká návštěva zdaleka nestačila

Už teď se tedy těšíme na další návštěvu, kdy bychom mohli mimo jiné připomenout třeba zásluhy Ladislava Stuchlíka při vydávání Bělohradských listů nebo současné působení ve skautingu.

Protože, jak náš hostitel dokládá, platí heslo, že kdo je jednou skaut, tak je skautem po celý život.

autor: VaW
Spustit audio