Kde nic není, ani čert nebere (slovo Michala Prostějovského)

16. březen 2015

Mnohokráte jsem zasedal v různých soutěžních a výběrových komisích a musím konstatovat, že letošní první pracovní zasedání komise v kategorii "Hudební pořad do 30 minut" proběhlo v nebývalém názorovém souznění jednotlivých členů poroty, jaké jsem snad ještě nikdy předtím nezažil. Nenechme se však mýlit, nejde v tomto případě o pozitivum, nýbrž spíše o smutné zhodnocení situace, před kterou jsme byli postaveni.

Do soutěže bylo přihlášeno celkem patnáct pořadů, do finálního výběru postoupily čtyři z nich. Porota tak nevyužila možnosti v průběhu festivalu Prix Bohemia Radio 2005 se přímo v Poděbradech znovu vrátit třeba k pěti či šesti, neboť kde nic není, ani čert nebere.

Z patnácti přihlášených pořadů bylo osm diskvalifikováno a vyřazeno ze soutěže pro nedodržení podmínek. Zajímavý dokument o životě a tvorbě klavíristy Rudolfa Serkina kupříkladu neodpovídal kategorii, do které byl přihlášen. Jednoduše řečeno, šlo o dokument s několika krátkými hudebními citacemi, nikoliv o hudební pořad. A to byl ten lepší případ. "Legenda jménem František Kmoch" byla pro změnu vytvořena jako hudební pořad s takřka hodinovou stopáží a do soutěže zkrácena na polovinu, aniž by kdy byla v této podobě odvysílána. Totéž platí o pořadu "Po stopách královského nástroje", jehož vysílací délka přesáhla půlhodinu sice jen o čtyři minuty, avšak stanovy soutěže hovoří jasnou řečí. V některých případech nebyly dodány scénáře pořadu nebo alespoň předepsané synopse, v jednom chyběla dokonce nahrávka. K posuzování nakonec zbylo pouhých 7 pořadů. Některým z nich nebylo konkrétně co vytknout, snad jen to, že se od stovek dalších běžně vysílaných odlišovaly jen tím, že ty ostatní nikdo do soutěže nenavrhl. Šlo o běžný standard či průměr, za jaký se jednoduše ceny neudělují.

V Poděbradech tedy porota ještě jednou před konečným verdiktem vyslechne čtyři pořady: "Čajovna - Dance Party s Eduardem Uličným. MERCAN DEDE - půlměsíce, kruhy a kmitočty", "Fonogram Gabriela Gössela (Smutná neděle - hymna sebevrahů)", "Nedopsané Requiem" a "Prodaná nevěsta známá i neznámá".

Porota o každé diskvalifikaci problematického pořadu hlasovala jednotlivě a k vyřazení došlo na základě většinového počtu hlasů. Rovněž tak na základě kvalifikované většiny hlasů rozhodla o postupu do užšího výběru. Nebylo střetů a názorových rozkolů. A to je smutný stav. Kolikrát v minulosti při vyřazovacích kolech soutěží a konkurzů jsme jako porotci mívali obavy, abychom nepoškodili některého soutěžícího a stokrát zvažovali, zda ten vyřazovaný je skutečně alespoň o fous horší než ti postupující. Jindy kvalitativní rozdíl mezi třetí a první cenou byl jen těžko postřehnutelný, neboť hlasování poroty bylo tak těsné, že hraničilo s náhodou. V tomto případě jsme však ani nevyužili možnosti vybrat do užšího kola pořadů více. A přitom nominovat se daly hudební pořady z období od 31. května 2001 do 31. května 2005, tedy z průběhu plných čtyř let. Tato situace jistě není náhodná a příslušné redakce rozhlasových stanic by se měly zamyslet nad tím, proč nevznikají mimořádně kvalitní pořady této kategorie. Důvodů a příčin může být celá řada. Neodvolávejme se však na nedostatek kvalitních autorů. Existují, avšak mnohdy jim chybí motivace. Není to kupříkladu tím, že tvůrci z řad stálých zaměstnanců jsou vystavováni stále větší každodenní rutině a rostoucímu množství vysílacích minut? Nejsou snad externisté příliš demotivováni léta stagnujícími honoráři? Nebo se jednoduše rozhlasové vysílání stalo polykačem vysílacích minut bez vyšších ambicí? Jistě, nikdy se nevrátí doba šedesátých let, kdy měl redaktor možnost věnovat se tvorbě patnáctiminutového dokumentu celý týden. Přesto však by stálo za to se nad současnou situací zamyslet v širším kontextu a pokusit se ji řešit.

Spustit audio

Naši partneři