Kazetové bomby v jižním Libanonu stále zabíjí

Břetislav TUREČEK:
Jsme na tabákovém poli a italský voják v ochranném obleku právě zaznamenal v podzemí další kovový předmět. Jestli je to nevybuchlá izraelská munice, kterou na jihu Libanonu hledají stovky lidí, zatím není jisté. Nejprve oči specializovaných odborníků, pak detektory kovů a nakonec piplavá práce s lopatkou i štětečkem. Přesně tak je potřeba najít a prověřit i ten nejmenší kousek kovu. Každý z nich totiž může být malou bombou, které mrzačí a zabíjejí.

Guiseppe PILATO:
V tomto terénu je ale možné najít i mnoho jiného kovu. Jsou to nevybuchlé bomby. Mnohem víc je ale střepina také odpadků třeba plechovek. Naše práce tak má vlastně dvojí efekt, pomáháme místním i s úklidem.

Břetislav TUREČEK:
Říká mi kapitán Guiseppe Pilato. Tak to dopadlo i dneska a na hromadu kovového šrotu přibyly další kusy oceli. OSN tu vynakládá desítky milionů dolarů hlavně kvůli odklizení nevybuchlých bombiček z takzvaných kazetových bomb. Většinu z nich shodil Izrael do Libanonu v posledních třech dnech války, kdy už bylo podepsané příměří. Kazetových bomb bylo na dva tisíce, z nich se ale uvolnily statisíce malých náloží. Podle OSN jich mohly být dokonce čtyři miliony.

Guiseppe PILATO:
Támhle vidíš žlutočervený kolík, označuje místo, kde jsme minulý pátek našli nevybuchlou bombičku. Taková munice se pak na místě obloží pytli s pískem a odpálí.

Břetislav TUREČEK:
Kazetová bomba obvykle nese stovky malých bombiček. Ty, které Izrael shazoval na tato místa, jsou americké výroby a jeden nosič jich obsahoval šest set šedesát.

Guiseppe PILATO:
Když se bombičky po otevření nosiče rozptýlí po okolí, většina jich vybuchne. Asi dvacet procent jich ale neexploduje a zůstávají v terénu na zemi, pod zemí, ale třeba i v keřích a korunách stromů. Pro obyvatele jsou proto velmi nebezpečné.

Břetislav TUREČEK:
Od konce války mezi Izraelem a Hizballáhem už tu také zahynulo nejméně dvacet místních obyvatel a čtrnáct členů odminovacích týmů. Zranění se počítají na stovky.

Guiseppe PILATO:
Bombardovaný byl celý jih Libanonu. Je tu velmi členitý terén, který se musí prohledávat centimetr po centimetru. Úspěch je tedy i nalezení jedné bombičky.

Břetislav TUREČEK:
My jsme už vesnice Mansúrú nějakých sedm kilometrů od izraelské hranice. V okolních sektorech pracují Číňané, Belgičané i vojáci z jiných zemí. Všechny oblasti ale mají jedno společné odminovací týmy do úmoru pracují metodou pokusů a omylů.

Guiseppe PILATO:
Když někde najdeme bombičku, vytyčíme kolem ní padesátimetrový okruh a pátráme po dalších. Pak tyto mapy vyhodnocujeme. Naším cílem je také určit směr izraelského útoku, abychom pak snáze hledali rozptýlené nálože.

Břetislav TUREČEK:
Všechno by bylo jednodušší, kdyby Izrael přidal OSN mapy a souřadnice, kde kazetové bomby použil. Jak si ale stěžují představitelé světové organizace, židovský stát odmítá tyto údaje poskytnout. Italové teď prohledávají pozemky, které patří zemědělci Džaafarovi.

Guiseppe PILATO:
Musíme s ním naši činnost koordinovat, protože on třeba musí chodit zavlažovat svá pole. Je ale velmi rád, že jsme tady. Když jsme začínali, řekli jsme mu, že jsme našli pouze jednu bombičku. On nás ale uklidňoval a říkal "I to je pro nás velká pomoc."

Břetislav TUREČEK:
Strávil jsem s italskými vojáky několik hodin v bytelném ochranném oděvu a s přilbou na hlavě. Opancéřovaným vozidlem teď odjedu do bezpečí, kde žádné miny nehrozí. Statisíce Libanonců tu ale musejí zůstat. Spolu s izraelskou municí, která zabíjí i dva roky po válce. Břetislav Tureček, Český rozhlas, jižní Libanon.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.