Kateřina Šafaříková: Postoj EU k restrikcím je různý. Nejvíce rebelují Francouzi. Italové se naučili pokoře

30. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Italové si z první vlny pandemie odnesli obrovské trauma

Opatření proti šíření koronaviru jsou na pořadu dne všude na světě. Restrikce se liší stát od státu. Kde v Evropě jsou lidé k nařízením nejvstřícnější, a kdo se nejvíce staví na zadní?

Čtěte také

„Největší akceptace omezení a nošení roušek je na straně zemí, které patřily mezi nejvíce postižené na začátku roku. V zásadě se ukazuje to, že lidé dobře reagují tam, kde dobře funguje vláda,“ říká v pořadu Jak to vidí... redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková.

Klíčová je podle ní komunikace. Tam, kde místní politici dobře o problému komunikují, tam lidé omezující opatření akceptují. „Němci například důvěřují slovům své kancléřky a roušky přijali bez problémů. Naopak Francouzi patří mezi největší rebely, protože na začátku francouzský prezident a další politici byli vůči rouškám skeptičtí.“

Vzorná Itálie

Obecně řečeno, akceptace restrikcí je dnes výrazně vyšší, než tomu bylo na počátku roku. Spousta zemí se poučila. Světová zdravotnická organizace chválí například současný postoj Itálie.

„Italská vláda teď s pandemií zachází dobře. Nabízí například rychlotesty zdarma pro celou populaci. Je třeba zdůraznit, že země prochází obrovským traumatem, který si my naštěstí zatím nedokážeme představit. V Itálii víceméně každá rodina zná někoho osobně, kdo na koronavirus zemřel. Trauma je opravdu hluboké,“ říká redaktorka.

Skeptici i extremisté

Skeptičtí k restrikcím jsou například obyvatelé Francie. Na vině je i nejednotný postoj jejich vrcholných představitelů

Skoro všude se najdou ti, kteří roli roušek bagatelizují. Důvodů, proč nechtějí nosit roušku, je celá řada. Vedle nefunkčního omezení osobní svobody to je podle Kateřiny Šafaříkové i fakt, že jim prostě vadí proměnlivý postoj k rouškám mezinárodních organizací a klíčových politiků a epidemiologů.

„Nutno přiznat, že například u nás nejsou mezi odpírači jen prostí skeptici, ale i ti, kteří se hlásí k extremistickým skupinám. Důvody odmítání jsou tedy jak racionální či do jisté míry pochopitelné, tak čistě ideologické,“ popisuje redaktorka.

Pohyb po Evropě

Omezení platí i v oblasti cestování a pohybu osob. „Obrovská kakofonie panuje například v délce karantény. Jasné je, že nelze použít jeden stejný mustr na celý evropský prostor. Právě proto, že rozvinutí pandemie je v každé zemi jiné. Na druhé straně ale zrovna délka izolace osob je věc, kde by Evropská unie mohla spolupracovat úžeji,“ je přesvědčena Kateřina Šafaříková.

„Zda se rozhodnutí zcentralizují, ukáže další vývoj. Do jisté míry jde o citlivou věc. Mnohdy totiž sami voliči chtějí, aby klíčová rozhodnutí, jako jsou otázky zdraví, zůstaly v rukou národních politiků,“ uzavírá redaktorka.

Další témata rozhovoru: vliv koronaviru na politiku; napětí mezi Bruselem a Budapeští; problém migrace ve Švýcarsku.

autoři: Zita Senková , Kateřina Šafaříková , opa
Spustit audio

Související